Konec světa: Reálné scénáře, co nás může opravdu zničit! Co Zemi ohrozilo v minulosti?

Srážka s kometou

Pokud by průměr planetky, jádra komety či meteoritu překročil 2000 m, bylo by lhostejné, zda by dopadl na pevninu, nebo do oceánu. Ničivé důsledky by totiž postihly celou planetu a vše živé.

Kosmický útočník by s největší pravděpodobností dopadl do oceánu. Energie uvolněná při dopadu tělesa o průměru 10 km by se rovnala ekvivalentu až 1 milionu vodíkových bomb.

Náraz by vyvrhl 1000 miliard litrů vody do výšky 100 km. Zčásti by se vypařila a Země by se zahalila do hustých mračen, zbytek by způsobil trvalé obrovské lijáky. Při dopadu by se zvedla vlna vysoká možná až 1000 metrů, ženoucí se značnou rychlostí, a zaplavila by břehy kontinentů do hloubky mnoha desítek kilometrů. Vše živé by zaniklo.

Gama záření

Gama paprsky, přicházející z oblasti mimo naši galaxii, vznikají při umírání hvězd. Než se zhroutí do sebe, vyšlou do vesmíru tolik hmoty a energie jako během celé své předchozí existence. Zatím nás chrání atmosféra. Pokud by však gama záblesk přišel z nebezpečné vzdálenosti menší než 3000 světelných let, neměli bychom šanci na záchranu.

Vysoké teploty by spálily vše, co by nebylo ukryto v podzemí. Život by se udržel pouze v oceánech a v zemských hlubinách, aby krutě živořil a nakonec přežil poměrně krátkou dobu v bolestné agónii v pusté a mrtvé poušti. Pravděpodobnost, že by ke gama záblesku došlo nebezpečně blízko, je podle vědců velice malá.

Konec světa: Roste další superkryt, víme, kde je a kolik bude stát!

Sluneční erupce

Jedenáctiletý cyklus sluneční aktivity se blíží k vrcholu. V roce 2013 a v několika dalších letech musíme předpokládat zvýšenou aktivitu naší životadárné hvězdy. Důsledky mohou klást značné nároky na příliš citlivou moderní techniku.

Poškozeny by mohly být umělé družice, zejména telekomunikační, meteorologické a navigační. Zastavena by byla letecká doprava. Řetězové zkraty v rozvodných sítích by vedly k dlouhodobým výpadkům elektrické energie, což by ohrozilo dodávku pitné vody, ale i výrobu potravin, rovněž dodávku ropy a zemního plynu. Důsledky by postihly především ekonomicky a technologicky vyspělé státy a jejich obyvatele.

Jaderná válka

Po výbuchu jaderné zbraně v hustě osídleném místě se v prvních okamžicích v pekelné výhni o teplotě několika tisíc stupňů Celsia vše živé v širokém okolí doslova vypaří. Rázová vlna smete vše živé, ale i zdánlivě pevné stavby.

V dalších dnech a týdnech po výbuchu zemřou statisíce lidí na důsledky radioaktivního ozáření. Atmosféru zaplní miliony tun sazí, které zastíní Slunce, prudce se ochladí, nastane nukleární zima a sucho. Miliardy lidí zemřou v globálním hladomoru. Celosvětové použití jaderných zbraní by zničilo většinu populace, přeživší zbytek lidí by živořil v nepředstavitelném strádání. Svět by se zcela změnil.

Supervulkán

Výbuch supervulkánu, jehož srdce leží na západě USA v podzemí známého Yellowstonského parku, by začal apokalypsu. Záplava žhavých plynů, kamenů i popela by dokázala zničit i několik států USA a zahubit miliony jejich obyvatel. Do mnohakilometrových výšek by se do atmosféry dostalo velké množství částeček popela, což by vyvolalo mrazivé období s teplotami nepřevyšujícími 5 stupňů Celsia.

Mnoho dalších let by provázela neúroda, ale omezeny by musely být mnohé civilizační zvyklosti. Například by nelétala letadla, zvýšené energetické nároky by nezvládaly elektrárny, výrazně by byla omezena automobilová i železniční doprava. Nebezpečné vulkány zatím spí, možná však spíše jen podřimují.

Pandemie

Ve středověku infekci přenášela vojska, obchodní karavany a námořní výpravy. Letecká doprava změnila svět a nebezpečné viry se mohou šířit rychleji. Ty znásobily genovými mutacemi svou smrtící sílu. Vysoce patogenní ptačí chřipka stejně jako nedávno prasečí chřipka – to jsou soudobá nebezpečí.

Přetrvávající hrozbou je také virus Ebola, poprvé objevený roku 1976, který způsobuje rozsáhlé epidemie s děsivou úmrtností 50 až 90 procent. Na mnohé infekční choroby navíc dodnes stále neexistuje očkování. Rozsáhlá celosvětová pandemie by nepochybně nevyhubila celé lidstvo, ale oběti by se počítaly na miliony! Byla by navíc ochromena ekonomika, přičemž pokles produkce potravin by vedl k hladomorům a dalším obětem.

A co mohlo zničit naší Zemi v minulosti?

Tunguzský meteorit

Dodnes není jasné, co se v roce 1908 na Sibiři stalo. Zřejmě šlo o kosmické těleso o průměru až 50 metrů, které explodovalo ve výši 5 až 10 km nad neobydlenou částí Sibiře. Poškodilo plochu kolem 2000 km2 s důsledky podobnými explozi atomové bomby. Kdyby ke střetu došlo o 4,5 hodiny dříve, zmizel by Petrohrad a jeho široké okolí.

Homosaurus rozumný?

Střet Země s planetkou zlikvidoval před 225 miliony roky 95 procent všech živočišných a rostlinných druhů na Zemi. A také jednou z příčin zániku dinosaurů před 65 až 66 miliony roky byla srážka Země s planetkou o průměru až 15 km. Kdyby tehdy nedošlo k zastavení vývoje těchto druhohorních veleještěrů, mohla prý vzniknout civilizace rozumných dinosauřích bytostí. V muzeu v Dorchesteru mají jejich model.

Apophis neboli Ničitel

Planetka Apophis objevená roku 2004 má průměr asi 320 m a kolem Země proletí v letech 2029 a 2036 ve vzdálenosti pouhých 38 tisíc km. Jmenuje se podle egyptského boha Apopa – Ničitele. Nyní se hledají technické možnosti, jak se ubránit. Jedním z kroků dalšího poznání by měla být zamýšlená americká pilotovaná výprava k asteroidu.