Dojatá sestřička o muži bez srdce: Kvůli rodině bojoval až do konce!
Nad všemi hasičskými stanicemi po Praze zavlály černé prapory. Zemřel hasič Jakub Halík (†38). Smutek mají ale i lékaři a zdravotní sestry v IKEM. "Jakub byl muž s velkým srdcem, milující svou rodinu," vzpomíná sestřička Eliška. Největší ztrátu nyní prožívá jeho žena Renata a malý syn Kuba (12).
Byl to světový unikát. Jakub žil jako první a jediný člověk na světě s dvěma čerpadly místo srdce téměř dvě stě dní. V sobotu ráno však následkem selhání jater a ledvin zemřel.
Zdravotní sestra Eliška z IKEM: Nechte si vzpomínku ve svém srdci
„Jakub Halík s námi strávil půl roku svého života. Pro nás nebyl mužem bez srdce, byl muž s velkým srdcem milující svoji rodinu a bojovník, který si za své poslání vzal zachraňovat lidské životy. O to víc je nám líto, že nebylo v našich silách vrátit mu jeho,“ uvedla pracovnice IKEM Eliška B. na hasičském serveru, který o smrti mladého muže informoval. „Děkujeme všem, kdo mu pomáhali překonat období, které u nás prožil, rád vás viděl. A určitě by byl raději s vámi, snad vám nějaká hezká vzpomínka na něj zůstane v tom vašem srdci. Neberte to zle, ale budu ráda, když vás u nás v práci uvidím co nejmíň,“ dodala žena, která o Jakuba Halíka šest měsíců v IKEM pečovala.
Rodina v slzách
Blesk se vydal do míst, kde Jakub strávil většinu svého života: do jeho rodných Neratovic a do pražské hasičské stanice, kde jako záchranář působil.
Jakubovi rodiče bydlí v malé vesničce poblíž středočeských Kralup nad Vltavou. Když jsme zazvonili na zvonek u jejich domu, Jakubova matka Marcela zanedlouho otevřela okno. Smutek nad ztrátou syna byl patrný na první pohled. Se slzami v očích a omluvným výrazem po chvíli opět okno zavřela, neschopna slova. Podobně reagovala i vdova po profesionálním hasičovi Renata, která zůstala sama s malým synem Kubíkem.
Zdrcení kolegové
Kamarádi na pražské hasičské stanici měli Jakuba rádi a jeho smrt s nimi otřásla. „Bude nám moc chybět. Všichni jsme z toho dost špatní. Víc vám teď k tomu neřeknu,“ řekl Blesku vedoucí čety na stanici v Praze 7, kde Jakub předtím, než onemocněl, pracoval. „Doufali jsme, že se právě tohle nestane,“ dodal.
S mužem, který se nesmazatelně zapsal do dějin medicíny, se mohou všichni rozloučit tento pátek dopoledne v obřadní síni na hřbitově v Kralupech nad Vltavou.
Jan Pirk říká: „Byl to silnej chlap!“
Tým chirurgů, kteří o Jakuba Halíka pečovali, vedl přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk. Ačkoliv se již nyní ví, že čerpadla nahrazující srdce neselhala, na příčinu smrti si budeme muset ještě čtrnáct dní počkat.
Jak na tom byl Jakub Halík v posledních dnech?
„Posledních deset dní se necítil úplně dobře a my jsme z laboratorních výsledků pozorovali postupné selhávání jater a ledvin. Nevěděli jsme ale proč, mysleli jsme si, že má nějakou infekci, a tak jsme nasadili léčbu.“
Ta ale nezabrala…
„Dělali jsme všechno pro to, abychom ho zachránili. Já jsem mu provedl ještě dvě operace, protože jsme kontrolovali, zda není chyba v čerpadlech. Tam to ale nebylo. Proč selhala játra se dozvíme nejdříve za dva týdny.“
Takže nezemřel náhle?
„Ne, stav se zhoršoval postupně asi týden. Měli jsme radost z jeho uzdravování, ale poslední dny nás dost zarmoutily. Jakub nám tu všem přirostl k srdci.“
Jaká je vaše osobní vzpomínka?
„Rád spal a to klidně až do desíti! Každé ráno jsem k němu chodil na vizitu, ale on nebyl žádné ranní ptáče. Pak jsem se k němu vracel kolem poledne a ptal se ho, jak se má. On si nikdy na nic nestěžoval. Byl to silnej chlap.“
se vyjadřovat raději nebudu 
plesku běžte už do pr..le,že vám není hanba otravovat truchlící rodinu. jinak rodině upřímnou soustrast
