Padesát odstínů šedi: Erotická kniha na pokračování

Celé místnosti dominuje postel. Je ještě větší než velká, se stáčenými rokokovými sloupky podpírajícími jednoduchá nebesa, která naopak připomínají konec devatenáctého století. Pod nebesy zahlédnu odlesky okovů a pout. Na posteli není žádné ložní prádlo… jen matrace potažená červenou kůží a červené saténové polštářky vyrovnané v hlavách.

Je to zvláštní, ale všechno to dřevo, tmavé zdi, tlumené osvětlení a rudá kůže působí skoro jemně a romanticky… Jenže já vím, že tohle je všechno, jenom ne… Prostě tohle je Christianova představa romantiky. Otáčím se. Soustředěně mě sleduje – věděla jsem, že bude – s absolutně nečitelným výrazem.

Přecházím dál do prostoru pokoje a on mě následuje. Ta roztřepená věc mě fascinuje. Váhavě se jí dotýkám. Je to semišové, něco jako malá devítiocasá kočka, ale s mnohem větším množstvím střapců… A na jejich koncích jsou malé plastové korálky. „Tomu se říká kožené důtky.“ Jeho hlas je tichý a mírný. Takže důtky, jo?

Myslím, že jsem v šoku. Mé podvědomí nejspíš někam emigrovalo nebo demonstrativně mlčí anebo ho kleplo a je po něm. A já jsem… Prostě paralyzovaná. Dokážu to všechno pozorovat a vstřebávat, ale nejsem schopná pojmenovat, jak se při tom cítím…