10 let od povodní: Všude byla voda, ale zůstali jsme
Beznaděj, zoufalství a místo domů jen rozpadlé ruiny. Přesně před deseti lety velká voda zaplavila na tisíc obcí, zahynulo 17 lidí. Povodeň zasáhla i velkou část Prahy, celková škoda se vyšplhala na 75 miliard korun.
Když se Alois Pförtner (80) v roce 1954 do Zálezlic přiženil, netušil, že ve svých sedmdesáti letech přijde s manželkou o všechno. Jejich rodinný domek na okraji obce velká voda smetla i přesto, že nestál přímo v zátopovém pásmu. „Bylo to strašné. Dodnes mám před očima, jak jsem bezmocně přešlapoval na místě, kde byl předtím náš dům, a najednou tam nebylo nic,“ vzpomínal Alois Pförtner.
Jinam nechtěli
S manželkou Růženou ale ani na chvilku neuvažovali o tom, že by se přestěhovali někam, kde nehrozí velká voda. „Řekli jsme si, že jinam nepůjdeme, protože v Zálezlicích jsme doma. Bydleli jsme provizorně v garáži a čekali, až nám fi rma z Jeseníka postaví nové bydlení,“ vyprávěl pan Alois. Dům Pförtnerových byl prvním domem postaveným v Zálezlicích po povodni.
Velká voda v roce 2002 napáchala v Zálezlicích škody za 250 milionů korun. Jen výstavba pěti kilometrů nových silnic stála 50 milionů. „Na podzim by měla začít výstavba protipovodňového valu. Máme na něj rozpočet 171 milionů korun. Hotovo by mělo být do konce září 2013,“ řekl Blesku starosta Zálezlic Jiří Čížek.
Metly smetly vlny z rybníka
Právě dnes je to 10 let, kdy se v půl páté ráno protrhla hráz Metelského rybníka a šestimetrová vlna spláchla vše, co jí stálo v cestě. Devatenáct domů zmizelo, desítky dalších voda poničila, jeden člověk přišel o život. Metly se tak staly prvním symbolem ničivých povodní roku 2002.
„V červnu jsem se ženil, v srpnu přišel o dům a v prosinci se mi narodil syn. Byl to nejdramatičtější rok mého života. Babička se dodnes pokaždé rozpláče, když se mluví o povodni,“ řekl Blesku Zdeněk Lukáš (47).
Bydlel s rodinou pod hrází, když přišla ničivá povodeň. Spolu s dalšími obyvateli jen bezmocně sledoval, jak ve vodě plavou střechy metelských domů. Jeho domek sice devastující vlnu vydržel, ale do 14 dní musel být zbourán. „Přišel statik a bylo to jasné. Rok jsem pak s celou rodinou bydlel ve škole v Kasejovicích,“ poznamenal Lukáš.
Že by se z Metel odstěhoval, ho ale nikdy nenapadlo. „Jsem zdejší rodák. Postavili jsme si s rodinou nový dům na stejném místě. Máme to tu rádi,“ řekl Blesku. Ne všichni však zůstali. Jeho nejbližší sousedé polorozbořenou chalupu strhli a odstěhovali se.
V místech, kudy se valila ničivá vlna, stojí dnes několik nových domků. Náves se změnila k nepoznání. Na místě zůstala jen kaplička, kterou před 10 lety dravý proud strhl a jen zázrakem neodnesl.
jsou to hlupaci nebo hrdinove?a co kdyz to prijde znova a prijdou o zivot??a kde berou znovu a znovu na novy dum???