Pravda o Hitlerově smrti: Sověti tajili důkazy, tělo identifikovali podle zubů

Dnes 30.4. 2015 je to sedmdesát let, co Adolf Hitler spáchal sebevraždu. I když o tom ještě dnes mnoho lidí pochybuje, Jelena Rževská odhalila pravdu o Hitlerově těle. Své zážitky popsala v knize Zápisky válečné tlumočnice. Právě ona se podílela na identifikaci Hitlerova těla. V roce 1945 přišla se sovětskou armádou do Berlína. Stala se členkou skupiny, která pátrala po Adolfu Hitlerovi.

Pátrání probíhalo pod velkým tlakem. Atmosféra byla napjatá. Množily se zprávy o tom, že vůdce unikl. Podle jiných informací odletěl z Berlína tři dny před jeho pádem s pilotkou Reitschovou, další varianta počítala s tím, že zmizel podzemními chodbami a ukrýval se v nedobytné tyrolské pevnosti. Objevily se i zprávy o jeho dvojníkovi, přestože nikdy žádného neměl.

Vypátrat Hitlera měla být pro mnohé poslední akcí druhé světové války. „Byla to naše iniciativa zdola. Nikdo nám nepřikázal najít Hitlera. Tenhle úkol se vznášel v samotném berlínském vzduchu,“ vzpomíná Rževská.

K nálezu ohořelé mrtvoly 4. května 1945 přispěla šťastná náhoda. Skupina rozvědčíků přišla ještě jednou do zahrady říšského kancléře, aby prozkoumala místo, kde byl nalezený Goebbels. Jeden z vojáků si všiml kráteru po letecké pumě. Hlína v něm byla čerstvě zkypřená, jako by ji tam někdo naházel teprve nedávno. Když agent skočil do díry, probořil se a něco se odkrylo. Našli dvě lidská těla – ženu a muže.

Nález v kancléřově zahradě se neutajil a noviny spojenců přišly se zprávou, že Rusové našli Hitlerovu mrtvolu. „U nás se ale stalo něco nepochopitelného. Všichni dostali rozkaz: Hledejte Hitlera! A začalo falešné pátrání a jakési maskování toho, že už byl dávno nalezený,“ popsala v pamětech Rževská.

Lékařská expertíza potvrdila, že jedno z ohořelých těl skutečně patří Hitlerovi. Obě čelisti se zuby se uchovaly v dobrém stavu. Sověti vyslechli diktátorovy zubaře Käthe Heusermannovou a Fritze Echtmanna. Ti po paměti popsali Hitlerovy korunky, můstky a zubní vady. V porovnání s lékařskými záznamy to stačilo jako nezvratný důkaz jeho smrti. Přesto ještě potřebovali očitého svědka.

Tím se stal esesák z osobní Hitlerovy ochranky, který popsal, že když stál 30. dubna na stráži, viděl vůdcova osobního pobočníka a jeho komorníka Linga, jak vynáší Hitlerovu mrtvolu a pokládají ji kousek od východu do bunkru. Za chvíli prý přinesli i Braunovou. Obě těla polili benzinem a zapálili.

Jelena se v říjnu 1945 vrátila zpět do Moskvy. „Mlčení mě tížilo, ale všechna ta fakta se dostala do kategorie státní tajemství a jejich vyzrazení se trestalo 7 až 15 lety vězení,“ poznamenala v závěru své knihy.