Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Toto je nejstarší fotoportrét v Česku!

Na snímku je zachycena rodina hraběte Karla Chotka (druhý zprava). Podle některých spekulací historiků by mohl být jednou z osob na portrétu František Palacký (zcela vlevo), který byl vychovatelem hraběcích dětí.
Na snímku je zachycena rodina hraběte Karla Chotka (druhý zprava). Podle některých spekulací historiků by mohl být jednou z osob na portrétu František Palacký (zcela vlevo), který byl vychovatelem hraběcích dětí.  (Autor: Ondřej Čermák)
Autor: Ondřej Čermák, hto - 
14. června 2010
07:44

Přes 170 let starou portrétní fotografii nevyčíslitelné peněžní i historické hodnoty objevili památkáři na zámku ve Velkém Březně u Ústí nad Labem. Unikátní nález, na kterém je zachycena hraběcí rodina, je nejstarší portrétní fotografií v Česku a jednou z nejstarších na celém světě.

Unikátní je i způsob, jakým byla fotografie objevena. „Našla se v kufru ve sklepech zámku Líčkov. Tam byl v padesátých letech přesunutý inventář našeho zámku ve Velkém Březně,“ řekl kastelán Miloš Musil.

Portrét si dal v roce 1839 zhotovit a i s rodinou je na něm zachycen tehdejší majitel zámku, nejvyšší purkrabí Českého království hrabě Karel Chotek. Fotografie byla vyrobena metodou takzvané daguerrotypie, která byla vynalezena právě v roce 1839.

Šlo o zdlouhavý a také zdraví nebezpečný způsob fotografování, protože se při něm používala rtuť. První snímky měly i několikaminutovou expozici, portrétovaní lidé se proto celou dobu nesměli ani pohnout. Na zámku bude vystavena pouze kopie, originál bude uložen v trezoru se speciální atmosférou.

Co je daguerrotypie

Jde o první prakticky užívaný komplexní fotografický proces. Vynalezl ho a pojmenoval francouzský výtvarník Louis Daguerre v roce 1839. Jako médium se užívala dokonale hladká a leštěná destička ze stříbra. Osvícení trvalo podle intenzity světla od několika minut po několik hodin.

Exponovaná destička pak byla v temnotě přenesena do další skříňky, kde na ni působily páry rtuti. Ty na osvětlených místech vytvořily se stříbrem amalgám mléčně bílé barvy. Daguerrotypista sledoval vykreslování obrazu zvláštním okénkem a v pravou chvíli desku vyňal. Po ustálení bylo nutné obrázek ihned zasklít, protože sebemenší dotek by stříbrnou vrstvu setřel.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi