Knihovny palmových listů: Tady jsou naše osudy

Skeptici tvrdí, že je to záležitost psychologie, jiní věří, že skutečně existují osudy psané na palmových listech. Jejich knihovnám se Pavel i Marie věnují už řadu let.

Osm hodin čekání

Když se byli do jedné z indických knihoven podívat naposledy, byli přijati ihned po příjezdu. Běžně se čeká pár dní. Muži museli otisknout třikrát svůj pravý palec a ženy udělaly totéž s levým palcem. Jindy se zase říká rovnou jméno. Než byly jejich listy vyhledány, museli čekat osm hodin.

„Když jsme znovu přišli, vykladači měli pro každého z nás svazek listů. Vysvětlili nám, že musejí starotamilštinu překládat do současného jazyka, tedy uvést na pravou míru věci, které před tisíci lety neznali, jako třeba automobily,“ vysvětluje Pavel Krejčí. Když si ověřili, že se jedná o ty správné, vyzvali účastníky expedice, aby přišli následující den.

Určí i den smrti

„Samotné čtení trvalo asi padesát minut, včetně překladu do angličtiny. Poměrně přesně určili, co dělali moji rodiče, jací byli, kolik mám dětí... Jen mě zaskočilo, když jedno z období mého života vykládali jako velmi těžké. Až dodatečně mi došlo, že měli pravdu, v té době jsem měla velké problémy v zaměstnání,“ vypráví Marie Příhodová. Následovala předpověď budoucnosti. Kdyby prý chtěli, mohli se dozvědět i datum své smrti, ale o to nikdo neměl zájem.

Databáze byla stejná

Knihoven palmových listů je ve světě – nejen v Indii – kolem stovky. „Samozřejmě, že mě zajímalo, zda jsou všude stejné informace. Hledal jsem tedy i jinde v Indii. Nakonec mi ve třech knihovnách řekli totéž,“ líčí zážitek Krejčí. Zda je to obratná psychologie nebo skutečnost, je stále záhada.

Faktem zůstává, že samotná existence statisíců popsaných palmových listů lidskými osudy je svým způsobem světové unikum.V každém případě se Pavel Krejčí rozhodl, že do Česka poprvé v historii pozve dva vykladače osudů a uspořádá s nimi semináře, které se budou konat v červnu.