Mláďata své matky používají jako dopravní prostředky
Zvířecí a lidská říše sice fungují odlišným způsobem života, v mnoha případech jsou si však podobné. Oběma jde o získání potravy, přežití či zachování potomstva. Tak jako lidé, i zvířata je ochraňují a přenášejí všude s sebou. Místo kočárků ale své ratolesti často vláčí na zádech. Ty se s radostí na mámě vozí.
Tak jako lidská mláďata, jsou i ta zvířecí po narození bezmocná. Proto je jejich matky neopouštějí z očí. A když si potřebují někam odskočit, svého potomka vezmou s sebou. S cestováním si hravě poradí a mládě si naloží na záda.
To se pevně uchopí a zaryje do kožichu, takže matka má volné ruce a může se bez problémů pohybovat po stromech i zemi. Některá zvířata – jako kočky a psi – přenášejí mláďata pro změnu v tlamě. Jemně je uchopí do zubů za kůži na zátylku.
Kočárek pro koaly
Je štěstí potkat lenivou koalu vzhůru. Většina z nich totiž značnou část dne stráví v dřímotě na eukalyptových větvích i s mládětem na zádech. Koala za celý den zhruba devatenáct hodin prospí a zbytek se shání po jídle. Stejně jako ostatní vačnatci, i koaly nosí svá mláďata nejdřív v kapse na břiše.
V matčině vaku se pomalu vyvíjí. Pak po pěti měsících začnou podnikat výlety po matčině těle. Nejvhodnější pozice je na jejích zádech. Odtud totiž mají lepší přístup k eukalyptové větvi. Ospalá matka si často svého dítěte moc nevšímá.
A jak uvádí odborná literatura, vůbec ji nevzruší, když se dvě mláďata omylem vymění. Někdy se může stát i to, že se malá koala místo na matku vyšplhá na záda samce. Ten ji sice také nese, ale nemůže ji nakrmit mateřským mlékem.
Nejdřív v náručí
Opičí matky také patří mezi ty, které své potomky zahrnují láskou a pořád nad nimi drží ochrannou ruku. Samice své mládě nejdřív pečlivě svírají v náručí. To je blízko mateřského mléka a matka ho tak může kdykoli nakojit. Konkrétně gibbon rodí jen jednoho potomka.
Jakmile však malá opička povyroste a je připravena vyrazit s matkou shánět potravu, přestěhuje se mamince na záda. Tím jí uvolní přední končetiny, aby se mohla pohybovat v korunách stromů a přeskakovat zavěšená za dlouhé paže.
Jedním skokem přeskočí až 10 metrů. I v případě lemurů je to podobně. Mláďata při běhu kopírují matku, aby jí tak umožnila rychle se pohybovat.
Koala
Je jedno z nejznámějších australských zvířat. Váží 4-12 kg a měří kolem 70-90 cm. Co se týče potravy, jsou to specialisté. Živí se pouze eukalyptovými lístky, kterých denně zkonzumují kolem 500g. Březost koal trvá 35 dnů a zpravidla se jim narodí jen jedno mládě.
Gibbon
Vyskytují se v deštných pralesích od Indie až po Indonésii. Žijí v párech a nedělají si hnízda. Skáčou z větve na větev 10-ti metrové vzdálenosti rychlostí až 56 km v hodině. Mají dlouhé přední končetiny a malý palec mají posunut k zápěstí, ostatní prsty jsou dlouhé. To jim umožňuje používat prsty jako závěsný hák. Samice kojí mláďata téměř dva roky.
Lemur
Jsou nejrozšířenějším druhem na ostrově Madagaskar a patří mezi ohrožené druhy. Živí se bylinami i drobným hmyzem. Typickým znakem je pruhovaný ocas. Ten jim pomáhá udržovat rovnováhu při skocích. Lemuři žijí v početných tlupách. Samice je schopná oplodnění pouze 3 dny v roce. Mláďata jsou samostatná až ve věku 6 měsíců.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.