Stephen Hawking: Ví, jak navštívit minulost i budoucnost

Stačí umět zvětšit červí díru, dostat se ke středu galaxie nebo cestovat v ultrarychlém vesmírném plavidlu.

Zpomalený čas ve středu galaxie

Jeden ze způsobů cestování v čase poskytuje pouze cestu do budoucnosti. Stačí se přiblížit k velmi těžkému objektu. Vědci si totiž myslí, že čím je vesmírné těleso těžší, tím pomalejší je kolem něj čas. Nejtěžší těleso v naší galaxii je přitom její střed. Ten obsahuje jediný bod zhroucený ve své vlastní gravitaci, která v jednom jediném malém bodě obsahuje hmotu vážící jako čtyři miliony Sluncí. Gravitace kolem středu naší galaxie je dokonce tak silná, že jí neunikne ani kolem procházející světlo. Kvůli tomu se objekt ve středu naší galaxie nazývá černá díra. „Taková černá díra má pozoruhodný účinek na čas, zpomalí ho mnohem víc než cokoliv jiného v naší galaxii,“ říká Hawking. Pokud bychom se dostali blíže k černé díře uprostřed naší galaxie, zůstali tam pět let a vrátili se zpět, lidé na Zemi by nebyli starší o pět let, ale třeba o deset. Problém tohoto způsobu cestování v čase je ten, že střed galaxie je od Země vzdálený 26 tisíc světelných let. To znamená, že pokud by lidé uměli létat rychlostí světla, dostali by se tam až za 26 tisíc let.

Rychlou raketou do budoucnosti

Poslední způsob cestování v čase je pomocí vesmírného plavidla, které by bylo schopné přiblížit se rychlosti světla. „Věřte tomu, nebo ne, cestování blízko rychlosti světla vás přesune do budoucnosti,“ tvrdí Hawking. Za všechno může jednoduchý zákon. Nic ve vesmíru totiž nemůže překonat rychlost světla. A aby se tento zákon uvnitř rychlého plavidla neporušil, zpomalí se čas na jeho palubě. Posádka ale nic nepozná a bude se jí zdát, že čas běží jako dřív. Na Zemi však budou místo hodin ubíhat rovnou celé roky. „Představte si, že plavidlo opustí stanici prvního ledna v roce 2050. Pak bude sto let kroužit kolem Země, až konečně zastaví na Nový rok v roce 2150. Uvnitř plavidla se ale čas tak moc zpomalí, že pasažéři budou starší pouze o týden,“ vypočítává známý vědec.

Nejrychlejší plavidlo se živou posádkou bylo ale zatím Apollo 10, které cestovalo rychlostí zhruba 40 tisíc kilometrů za hodinu. Rychlost světla je však 1080 milionů kilometrů za hodinu a alespoň se jí přiblížit bude ještě dlouho trvat.

Červí díra je tunel, který tvoří zkratku mezi dvěma místy v prostoru a čase. A i když podle vědců existují, nikdy nikdo žádnou ještě neviděl. | Infografika Blesk

Cestování pomocí červí díry

Podle Stephena Hawkinga nic není rovné a hladké. Na všem se dají najít díry, trhliny a další nerovnosti. „Drobné trhliny, záhyby a póry jsou i v čase,“ tvrdí Hawking a pokračuje: „Daleko za těmi nejmenšími velikostmi, dokonce menšími, než jsou molekuly a atomy, se dostaneme k místu s názvem kvantová pěna. A právě tam existují drobné červí díry, což jsou tunely spojující dvě různá místa a dva různé časy.“

Problém je, že zmíněné drobné červí díry jsou tak malé, že přes ně neprojde žádný objekt. Hawking si ale myslí, že by jednoho dne bylo možné díry zvětšit, aby jimi prošel třeba i člověk. A poté by nastaly dvě možnosti: Buď by červí díra přesunula člověka v prostoru daleko od Země, nebo by se člověk nepřesunul v prostoru, ale v čase. Zádrhel je ale v tom, že zvětšená díra by vydržela jen zlomek sekundy a pak by navždy zanikla. Ani to ale neodradilo Hawkinga od toho, aby udělal pokus a uspořádal párty pro cestovatele časem z budoucnosti. Na večírek mu ale nikdo nedorazil.