Vzali se přesně před 40 lety!

Tradičně ale rozhodně neproběhla. Přesto jim "okupační manželství" vydrželo až dodnes. "Moje svatba 24. 8. 1968 trvala jen 1,5 hodiny a všichni na ni nemohli ani přijet. Jídlo jsme měli studené a objednané dorty ani zákusky nikdo neudělal," vzpomíná na srpen 1968 Hana Pilařová (61).

Pilařovi dnes | Jaroslav Krčál

Při prověrkách v roce 1970 jí navíc soudruzi vyčetli, že svatbu uskutečnila, i když nemusela. "Ještě v pátek 23. 8. jsme nevěděli, jestli svatbu budeme moci mít. Všichni ostatní své sňatky odvolali, ale my jsem si ji nechtěli dát ničím pokazit," vrací se opět do roku 1968 Pilařová. Z radnice do kostela přecházeli před hlídkujícími okupačními vojáky a jejich ostře nabitými zbraněmi.

Hostina byla poté studená, neboť nešla elektřina. Z okna restaurace se dívali, jak lidé sundávají názvy ulic, aby okupanti nemohli najít adresy. Mezi lidmi šla totiž fáma, že se zatýká. "Celý život mám pocit, jako že mě někdo okradl. I schovaná blahopřání vyjadřují , co tenkrát lidé cítili," dodává Hana Pilařová a ukazuje nám to nejkratší a nejvýstižnější: "Jen klam a zrada bolí, proto se mějte vždy rádi."

Hana Pilařová chtěla letos uskutečnit setkání lidí, kteří měli svatbu ve stejném termínu jako oni a žijí spolu dodnes. Nepodařilo se jim však nikoho takového vypátrat. Ani na výzvy v pořadu »Pošta pro tebe« se nikdo nepřihlásil.