Zoo Ostrava: Narodili se vzácní ussurijští tygříci
V ostravské zoologické zahradě se narodila dvě mláďata tygrů ussurijských, kteří jsou ve volné přírodě zejména kvůli pytláctví na pokryji vyhubení. Tygři obývají už jen zlomek své původní domoviny na Dálném východě.
V přírodě jich nyní žije podle odhadů asi 350, což je méně než množství těchto tygrů chovaných v zoologických zahradách, řekl dnes ČTK mluvčí zahrady Stanislav Derlich.
Samičky se narodily desetileté tygřici Maji dovezené do Ostravy z petrohradské zoo a stejně starému samci Xeronovi původem z pražské zoo. Oba tygry získala zahrada v roce 1999. První mláďata páru se nepodařilo odchovat. Poprvé se tak zoo z přírůstku radovala v roce 2002. Odrostlá mláďata darovala zahradám v Portugalsku a Švédsku, kde však později samička uhynula po napadení samcem. Další mláďata měl pár v roce 2006 a získala je německá zoo.
"Období páření je u tygrů jediné období, ve kterém se samec se samicí setkávají, protože jinak žijí samotářským způsobem života. Také v naší zoo jsou Maja s Xeronem spolu pouze v období námluv," uvedl Derlich.
Délka březosti se u tygrů ussurijských pohybuje kolem 100 až 105 dnů. Jelikož je výchova mláďat záležitostí matky, zůstane samec Xeron oddělený, což odpovídá přirozenému způsobu života tygrů v přírodě.
Chov tygrů v zajetí je velmi náročný. Zahrady se navíc brání umělým odchovům, při nichž se zvíře často naučí řadu zlozvyků a ztratí svou přirozenost, a chovatelsky je tak vlastně bezcenné. Pro zoo je chov těchto šelem velmi nákladný a patří k nejdražším v zahradě. Náklady na stravu pro jedno zvíře se pohybují až kolem 130.000 korun ročně.
Tygr ussurijský je vůbec největší kočkovitou šelmou světa, dospělí samci mohou vážit až 300 kilogramů. Pytláci, kteří je loví ve volné přírodě, tygry prodávají do Číny, kde jsou jejich kosti i dalších části těla využívány v tradiční čínské medicíně.
