Einsteinův dopis o víře v Boha byl vydražen za 6,5 milionu

Pětadvacetkrát více ve srovnání s vyvolávací cenou získali dražitelé z Londýna za dopis Alberta Einsteina, který v roce 1954 napsal svému příteli a filozofovi Eriku Gutkindovi.

Geniální fyzik v listu uvažuje nad svou vírou v Boha a nad židovstvím. Londýnská aukční síň Bloomsbury ze čtyř tisíc liber vyhnala cenu dopisu až na dvě stě tisíc, v přepočtu na koruny asi 6,5 milionu korun.

Ředitel aukční společnosti Rubert Powell novinářům sdělil, že jméno vítěze dražby zatím není známo.

"Tento neobyčejný dopis... poskytl hluboký osobní pohled do jedné z největších myslí dvacátého století," uvedl Powell.

V textu adresovaném Gutkindovi pak Einstein mj. píše: "Slovo Bůh pro mě není ničím víc než vyjádřením a produktem slabé stránky člověka, Bible sbírkou čestných, ale stále primitivních legend, které jsou nicméně docela dětinské. Pro mě je židovské náboženství, stejně jako všechna další náboženství, vtělením nejdětinštější pověrčivosti."

Dopis Einstein tvořil rok před svou smrtí a uvažoval v něm dále nad židovstvím: "Židé, ke kterým s radostí patřím a s jejichž mentalitou mám velmi blízký vztah, však pro mě nemají jinou hodnotu než všichni ostatní lidé. Tak daleko, kam sahají mé zkušenosti, nejsou vůbec lepší skupinou lidí než jiní, ačkoli jsou chráněni před nejhoršími rakovinami nedostatkem moci. Jinak na nich nevidím vůbec nic vyvoleného."

Dopis je podle expertů na 100 procent autentický. Einstein na sklonku svého života rád přemítal o stvoření a zázračném vesmíru, před smrtí pak ještě prohlásil: "Věda bez víry je chabá, víra bez vědy je slepá."

V klasického křesťanského či židovského Boha ale nikdy nevěřil: "Nevěřím v teologického Boha, který odměňuje za dobro a trestá zlo. Můj bůh vytvořil pravidla, která se o to starají. Jeho vesmír není řízen toužebným myšlením, ale neměnnými zákony. Existuje tu jistá inteligence, která si svou cestu razí přírodou. Ale tohle určitě není konvenční pohled křesťanského nebo židovského náboženství," napsal Einstein.