První dubnový den je příležitostí pro vtipálky

První apríl je ve světě vítanou příležitostí pro vtipálky a žertéře, kteří vymýšlejí, jak v tento den bláznovin své bližní napálit. Vědci se zatím neshodli, kdy a kde se tradice skopičin a naschválů zrodila. I dnes se najdou tací, kdo na naivnějším kamarádovi, příbuzném či kolegovi vyzkoušejí nějaký tradiční či zbrusu nový žert. Mezi ty klasické patří posílání do lékárny pro mravenčí sádlo či semtele anebo do železářství pro bublinku do vodováhy, případně vzkazy s telefonním číslem, na němž se má dotyčný ptát po panu Hrochovi - aby se mu po vytočení ozvala zoologická zahrada. Ty modernější často využívají informační technologie, proto je lepší být v tento den velmi ostražitý vůči jakékoli textové zprávě či e-mailu. Zvláště úrodnou půdou pro aprílové žertíky jsou kanceláře, například v USA se k nim podle místního průzkumu přiznala třetina dotázaných. K nejoblíbenějším "kancelářským" aprílům patří třeba boty a kalhoty pečlivě naaranžované v jediné pánské kabince na záchodě tak, aby to vypadalo, že na toaletě někdo sedí. Pro úřady s většinou ženských zaměstnankyň, jimž šéfuje muž, se pak hodí postupně chodit za nadřízeným a pod rouškou naprosté tajnosti mu jedna po druhé oznámit své těhotenství. K příjemnějším žertům by se dalo počítat naplnění automatu na limonádu plechovkami s pivem, do kategorie kanadských pak patří telefonát elektrickému podniku, že kolega odjel na dlouhodobou služební cestu a prosí o odpojení elektřiny v domě. Případně nápis na záchodcích: "Toaletní papír došel, použijte, prosím, vlastní zdroje."