Kateřina: Pět let života, který je smrtí

Panebože, proč? Proč se to stalo zrovna nám? Rodina Kateřiny Janatkové z Prahy už ví, že osud nezná slitování. Zároveň se však učí věřit na zázrak. Přetahovat se se smrtí. Letos v létě by měla Kateřina oslavit páté narozeniny svého syna Jakoubka a o několik měsíců později i své třicátiny. Žádná rodinná slavnost však nebude. Neuvěřitelné: Kateřina totiž již pátým rokem »spí«! Probudit by ji mohl jen ten zázrak. K tragédii došlo při porodu císařským řezem 23. července 1997. Po narození syna Jakoubka upadla Kateřina do hlubokého bezvědomí, z kterého se dosud neprobrala. Syna, kterého porodila, nikdy neviděla! Přestože její oči jsou dokořán otevřené... Kateřina nezůstala sama. Sice o tom nejspíš neví, ale u jejího lůžka den co den sedí její nejbližší. Mluví na ni. Vyprávějí, co se stalo, o rodině, o společenských věcech, ale i o politice. Přidávají historky o známých, kdo se vdal, rozvedl nebo kdo má děti. Upřeně ji sledují. Čekají na sebemenší pohyb, reakci, zachvění víček. Přehrávají jí také kazety s její oblíbenou hudbou - bratry Nedvědovými - nebo namluvené knížky. Sami jí předčítají, aby rozbili jednotvárnost. Každá změna může přece znamenat naději... Neúnavně přinášejí dárky, květiny. Pouštějí rádio. Janatkovi jsou ve své víře v zázrak nezdolní. Lékaři jsou šokováni - něco podobného ještě nezažili. Tenhle případ je unikátní nejen z odborného, ale i lidského hlediska. Manžel: Jinou ženu nechci! Kateřina je stále vdaná. Její manžel Pavel se o syna stará střídavě s prarodiči z Kateřininy strany. Rodiče Kateřiny mu dokonce řekli, že jim nebude vadit, když si najde nějakou jinou ženu. Tohle řešení ale Pavel odmítá, protože stále věří, že se Kateřina probere. Poslední tři roky leží Kateřina v resuscitační stanici ARO ve Fakultní nemocnici Bulovka a není závislá na přístrojích. Přestože je o ni všestranně postaráno, naděje na opětné procitnutí jsou podle lékařů téměř nulové. "Teoreticky se to nedá vyloučit, její šance se dá přirovnat k výhře ve sportce," komentuje Kátinu sitaci primář oddělení MUDr. Tomáš Beran. Fakt, že v průběhu kómatu začala opět pravidelně menstruovat, vysvětluje jako hormonální procesy, které pro celkový stav pacientky nemají bohužel zásadní význam. Mozková smrt přišla pod rukama lékařů Osudná chvíle nastala zřejmě v závěru operace na porodnickém oddělení ve Všeobesné fakultní nemocnici na Karlově náměstí v Praze, kdy u tehdy pětadvacetileté Kateřiny došlo k těžkému poškození mozku. U rodičky nejprve nastala náhlá zástava srdce, kterou lékaři zaznamenali údajně včas, a srdeční funkci v průběhu jedné až dvou minut obnovili. "Proč se tak stalo, vám neřeknu, nikdo to neví," řekl Nedělnímu Blesku ředitel VFN MUDr. Martin Holcát. Situaci označil jako »vis maior« a zmínil podobnost například s náhlým úmrtím dítěte, kdy je příčina také neznámá. Dalším klíčovým momentem případu bylo přijetí Kateřiny na klinice anesteziologie a resuscitace (KAR) na další sledování. Podle tvrzení Kátina otce, anesteziolog ho jednoznačně informoval o oživení pacientky před jejím převozem. "V momentě, kdy opouštěla porodnici, prý reagovala na podnět. Naopak primář na KAR mi sdělil, že ji převzali ve stavu, v jakém se nachází doposud." Že by se Kátin stav zhoršil během převozu, označil za nepravděpodobné i doktor Holcát. "Myslím, že k mozkové smrti došlo na sále při výkonu operace." Stejný byl i závěr komise, která se tímto případem zabývala. Za smrt psa je milión. Za hrozné poškození člověka nic? Ačkoli Kateřina »usnula« pod rukama lékařů, rodina se ze strany nemocnice žádného odškodnění nedočkala. Se žádostí o přešetření celého případu se obrátil Kátin otec, Ladislav Černý, na ministerstvo zdravotnictví a odpověď přišla 1. června 1999. Odborná komise se postavila zcela na stranu lékařů. Když nepomohlo mimosoudní jednání, obrátila se rodina Kateřiny na soud. "Je to smutné, zvláště v porovnání s nedávným případem miliónového odškodnění psa," komentují situaci s ironií v hlase nešťastní rodiče. Do nemocnice šla Káťa zdravá. Domů se už nevrátila Rodina prožívá těžké chvíle. Matka prodělala komplikovaný chirurgický zákrok a Kátin otec je po dvou operacích srdce v plném invalidním důchodu. Právě v těchto dnech obdržel zprávu, že soudní projednání případu se připravuje. "K odpovědnosti se sice nikdo nehlásí, ale jedno je jisté. Káťa šla do nemocnice zdravá, ale domů se už nevrátila," říká otec Ladislav Černý, který neskrývá pocit křivdy. Dočká se rodina spravedlnosti? Mají pocit, že opět musí věřit na zázrak.