Vybojovaly si právo na život
Nejenom Dominik musel po svém narození bojovat o život. Přinášíme vám příběhy tří dětí, které svou bitvu vyhrály
Deník Blesk pravidelně informuje o osudu malého Dominika, který přišel na svět patnáct týdnů před plánovaným porodem. Jeho životní příběh dojal tisíce čtenářů. Podobných miminek se ale v České republice narodilo víc. Společnou mají houževnatost, s jakou bojují o svoji budoucnost, lásku rodičů a mimořádně obětavou péči lékařů. Zejména proto žijí a budou žít.
Příběh první - Jakoubek: Měsíce nervů, litry slz Jakoubek se v porodnici U Apolináře narodil o deset týdnů dřív, než měl. Vážil 790 gramů, ale tři dny po porodu jeho váha klesla na pouhých 500 gramů. Kvůli infekci dýchacích cest mu lékaři nasadili antibiotika a pro zlepšení dýchání ho napojili i na ventilátor. Maminka Eva Vostřáková říká: "Synáček byl od prvního dne na přístroji N-CPAP, který mu vháněl kyslík do plic. Pomalu se to lepšilo, ale definitivně ho lékaři odpojili až šedesátý den po porodu." To už chlapeček vážil 1,1 kilogramu, ale živit ho museli sondou přímo do bříška. První měsíc dostával mateřské mléko, pak umělou stravu. Jeho mamince ho sestřičky od druhého dne po narození přikládali na hrudník. Aby cítil teplo a tlukot matčina srdce. Tehdy dýchal dobře, ale v inkubátoru mu dech často vynechával. Po dvou měsících ho převedli na oddělení JIP. Tam dostal několikrát transfuzi krve. "Moc mu to pomohlo. V noci spinkal na vyhřáté dečce a občas ještě dostával dýchnout kyslíku, aby jím byl jeho mozek dostatečně zásobený," vzpomíná paní Vostřáková. Chlapec už dokázal udržet tělesnou teplotu a zakrátko mu vyzrál i sací reflex. Upravily se také funkce očí a sluch, všechno se před propuštěním domů samo srovnalo. Tehdy už vážil 2100 gramů. Bez kontrol v porodnici se sice ještě neobešel, ale vyvíjel se naprosto normálně. V jedenácti měsících začal chodit a plenky přestal potřebovat v osmnácti. "Děkujeme bohu za to, jak to dopadlo. Že všechny nástrahy, které mu jeho nezralost přinesla, dokázal překonat bez jediné operace," raduje se jeho maminka. Kubíček půjde letos do první třídy, už umí číst a psát jednoduchá slova a je velice bystrý. "Lékařům a sestrám u Apolináře patří ohromný díky za lidský přístup. Velmi si cením jejich trpělivosti i toho, že nám nikdy nelhali. I když život mého chlapečka visel na vlásku, informovali nás o tom a řekli vše po pravdě," dodává Kubova máma.
Miminko o velikosti mobilu Rumaisa Rahman se narodila v americkém Chicagu v září 2004 a je považována za nejmenšího nedonošence, který přežil. Vážila 244 gramů a měřila 23 centimetrů. Na svět přišla ve 25. týdnu (běžné těhotenství je 40 týdnů) jako jedno z dvojčat. Dnes se jí i jejímu dvojčeti Hibě daří dobře.
