Já jsem se narodil na lavičče

- Narození miminka je rozhodně zážitek, na který se nezapomíná. Co však, když si mimčo na svět pospíší, nenarodí se v porodnici, ale na lavičce?! Přesně to se totiž stalo malému Tomáškovi Třeškovi z Květnice u Prahy. Narodil se v areálu FN Na Bulovce přímo pod okny porodních sálů. Na svět mu nepomohli lékaři, ale táta! Bylo teplé léto, hodiny ukazovaly půl páté ráno, a areálem nemocnice se rozlehl dětský pláč. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby křik nešel z lavičky před porodnicí... "Když jsme vyjížděli z domova, vše vypadalo v pořádku. Pak jsme dorazili do nemocnice a u brány nás chvilku zdržel vrátný. To jsem už věděla, že Tomášek na svět hodně pospíchá. U porodnice jsme byli hned, ale když jsme viděli, že vchod je z druhé strany, bylo mi jasné, že tam už takto nedojedeme," popisuje zážitky z narození třetího potomka Magdaléna Třešková. Pak věci dostaly rychlý spád. "Manžel se ještě snažil mi pomoci do auta, ale už to nešlo. Viděla jsem lavičku, posadila se na ni a v tu chvíli už manžel držel Tomáška v náručí," dodává Magdaléna. Teprve pak věci vjely zpět do 'normálních' kolejí. "Manžel utíkal do porodnice pro pomoc. Přiběhla porodní asistentka a dětská sestra. Během pěti minut jsme já i Tomášek byli v péči lékařů," dodává maminka. A jak to vidí maminka po sedmi měsících? "Vše bylo rychlé, ale krásné. Vím, že svítil měsíc a Tomášek mi během chvilinky spokojeně usnul v náručí. Oba jsme byli v pořádku a za tři dny jsme byli doma, u táty a holčiček Johanky a Adélky," vzpomíná Magdaléna, která se se svým příběhem chtěla svěřit i ostatním. A tak si vybrala čtenářskou linku Blesku!