Za 50 let ke hvězdám

Autor: INT - 
11. března 2002
21:14

NASA chce vyslat do vesmíru "Noemovu archu" s cílem osídlit planety u Proximy Centauri

Největší sen lidstva. tedy osídlení nejbližších hvězd, je na dosah ruky. Již během nejbližších padesáti let chce poslat NASA do vesmíru skupinu 150 až 200 lidí, kteří by osídlili planety u Proximy Centauri. Tato hvězda je vzdálená od Země 4,5 světelného roku. Poletí mladé, bezdětné dvojice. Dr. Geoffrey Landis z vesmírného centra v Clevelandu v americkém státě Ohio vysvětluje. "Setkání odborníků v Bostonu, na kterém se rozhodlo o vyslání takovéto rakety je první zápis do historie dobývání hvězd. Je jisté, že ke hvězdám lidstvo poletí." Nyní je na expertech, kteří vyvíjeli pohon raketoplánu, aby vyřešili motory létajícího kosmického města, které bude vážit milióny tun. Dr. Landis vyvinul speciální diamantovou plachtu, která vydrží teplotu přes 1200 stupňů Celsia a může tak přeměnit záření superlaseru na energii. "Jednoduše nařídím laserový paprsek na tuto plachtu. Kosmické město jím bude tlačeno jako plachetnice větrem. Tím se podaří celému gigantu dát rychlost desetiny rychlosti světla, tedy 30 tisíc kilometrů za sekundu," vysvětluje specialista. Revoluční na celé myšlence je fakt, že obrovský a těžký pohonný mechanismus, který zbržďuje každou raketu, nebude součástí kosmické lodi. Bude umístněný na oběžné dráze okolo Země a doslova odtlačí mezihvězdnou raketu a dodá jí potřebnou rychlost. Znamená to tedy, že létající město takto urychlené dosáhne Alphy Centauri za 43 let. První generace tedy ještě dosáhne cíle, jejich děti a vnoučata pak začnou s kolonizací. Zatímco dr. John Moore z Floridské univerzity hovoří o párech, dr. Landis doporučuje brát na palubu jen ženy. "Ušetří se tak váha a jediná spermabanka dodá genetickou rozmanitost potomků." Problémem zůstává přistání a zpáteční cesta. Kosmická loď by totiž potřebovala z této rychlosti pomocí existujícího magnetického »padáku« brzdit 100 let. "Na brzdném motoru tedy musíme ještě pracovat. První krok, tedy vyřešit samotný let, se však podařilo," končí dr. Landis.