Záchrana pro lidi po infarktu

Lidé, kteří přežili infarkt a teď mají voperovaný defibrilátor, se ho možná už brzy zbaví. Němečtí a američtí vědci totiž přišli na to, že riziko komorové tachykardie, která tyto pacienty ohrožuje a často i zabíjí, by mohla snížit injekce s geneticky pozměněnými buňkami. Komorová tachykardie je abnormální zrychlení srdečního rytmu, které může nastat týdny, ale i roky po infarktu a může končit i smrtí. Rizikovým pacientům se zatím voperovává defibrilátor, který pomocí elektrického šoku vrátí srdeční rytmus do normálu. Teď ale vědci zjistili, že když do srdcí myší po infarktu vpraví geneticky upravené buňky, sníží u nich výskyt komorové tachykardie o polovinu. Nejdřív byly myši... Během výzkumu vědci nejprve použili buňky odebrané ze srdcí embryonálních myší, později buňky ze svalu v noze myši. Ty pak geneticky pozměnili tak, aby produkovaly srdeční protein, a poté je injekcí vpravili do srdce myši. Výsledkem byl poloviční výskyt komorové tachykardie. Nová metoda by u lidí po infarktu mohla odvrátit pozdější problémy. Lékaři by buď odebrali buňky ze svalu pacientů nebo buňky kožní. Ty by pak donutili, aby se chovaly jako buňky kmenové, které se dokážou přeměnit v jakoukoli tkáň těla. "Přeprogramované" kožní buňky by se pak v srdci chovaly jako buňky srdeční a produkovaly i onen žádaný protein.