Hodonínský 'Burian' utíká před bolestí do pralesa

Už jako školáček počmáral kde co. Nejraději měl vodovky a obrovský kus bílé plochy. A zatímco z některých dětí s pastelkami mají dospělí hrůzu, Petru Přikrylovi (18) nikdo nenadával. Naopak. Od šesti let si píchá čtyřikrát denně inzulin. Teď ho ještě o prázdninách potrápila trombóza. Kvůli ucpané cévě nemohl skoro chodit. Ale ani bolest neodradila budoucího prodavače smíšeného zboží, aby se nevydal do Prahy a tam splnil slib, že uvede do příjemného stavu centrálu Greenpeace. Samozřejmě s paletou a štětcem v ruce. "No, prodavačem bych asi být nechtěl. Ale vyučit se musím. Malovat, to bych chtěl!" říká málomluvný hoch, kterému se už nyní přezdívá 'Burian z Hodonína'. A právě slavný ilustrátor pravěku, malíř Zdeněk Burian, je Petrovým velkým vzorem. Také Petr by nejraději ilustroval knížky o přírodě. Za necelé dva roky, kdy jej Blesk objevil pro veřejnost, uspořádal už desátou výstavu. "Vlastně ho ani neučím, jen ho snad vedu. Nevím, jak se v něm vytvořil vztah k perspektivě či ke kladení barev, jak je možné, že se u obřích ploch neztratí. Je to monumentalista s darem od Boha," říká akademický malíř František Cundrla ze Strážnice, který s Petrem pracuje. Přikryl dosud vytvořil přes 200 obrazů. Má za sebou i rozsáhlou výzdobu v hodonínské zoo, pracoval pro domov důchodců, vytvořil i velkoplošnou reklamu. Na jaře by mohl mít první velké představení světu v Praze. "A pak to třeba bude i ta knížka," dodává Petr.