Máme doma hrocha

Za den spořádá dobrých deset litrů kafe, k jejím nejlepším kamarádům patří smečka bulteriérů a když se utahá, dá si šlofíka na verandě. Hrošice Jessica, adoptivní 'dcera' jihoafrického vysloužilého revírníka Tonieho Jouberta a jeho ženy Shirley, je světově proslulou hvězdou. Není divu, většího domácího mazlíčka byste na světě těžko hledali. Jessičin příběh začal během povodní v březnu roku 2000. Sotva několik dní staré mládě tehdy smetla rozbouřená řeka Blyde a vyplavila ho na břeh poblíž farmy Tonieho a Shirley Joubertových. Ti si zrovna vyšli na procházku, když zaslechli křupavý zvuk. V trávě u vody se cosi hýbalo. Bližší průzkum ukázal, že je to malá hroší samička. Malý hroší plaváček "Sešli jsme k ní a ona se zkusila postavit, ale byla hrozně unavená a slabá. Tonie ji zvedl a zjistil, že je sotva pár dnů stará, pořád měla pupeční šňůru," vzpomíná Shirley. "Nutně potřebovala mléko, ale protože byla ještě moc malá, nemohli jsme jí dát normální mléko. Naštěstí Tonie měl vyzkoušený recept na náhradní směs, který už párkrát úspěšně použil." Náhradní výživa složená z vaječných žloutků, smetany a kravského mléka zabodovala i tentokrát - hrošice, které Joubertovi začali říkat Jessica, utěšeně rostla. A zakrátko se z ní stal právoplatný člen domácnosti - za svými novými 'rodiči' chodila, kamkoli se hnuli, budila je, když měla hlad a dožadovala se svého přídělu z lahve. "Nejvíc mě ale potěšilo, že se brzy skamarádila s našimi psy, rotvejlerkou Za Za a našimi bulteriéry," dodává Shirley. Jessica a Charlie Když byly Jessice čtyři roky, spadl do nedaleké betonové nádrže hroší samec. Tonieho vyzvali, aby ho zastřelil, ale ten se ho naopak pokusil zachránit. Zkonstruoval rampu, po níž se hroch v noci úspěšně vydrápal. O tři týdny později se náhle v doprovodu dalšího divokého hrocha objevil u Joubertů doma. Tonie ho poznal podle znaků na mohutném zadku. Zatímco jeho druh do rána zmizel, zachráněný hroch zůstal - v Joubertovic bazénu. Tonie a Shirley mu začali říkat Charlie. Charlie se zdržel 18 měsíců. Na konci června roku 2005 ale zničehonic zmizel. O pár týdnů později přinesl Tonie fotku hrocha, kterého zastřelil jeden ze sousedních farmářů. "Bohužel to byl Charlie," líčí Shirley. "Byli jsme v šoku. Charlie byl krotký a navíc chránil Jess. Jednou jí zachránil život, když ji napadla rozzuřená březí hrošice. Když odešel, Jessica byla smutná." Spolu s Charliem odešla i naděje, že by se pro Jessicu mohl najít partner a ona by tak mohla být vypuštěna zpátky do divočiny. Navíc se i ona často toulá v okolí farmy, a tak je tu riziko, že ji napadne nebo i zabije jiný hroch, nebo zastřelí některý z farmářů. "Jessica je hrozně důvěřivá," zoufá si Tonie. "Od chvíle, co zastřelili Charlieho, se bojíme, že ji potká stejný osud." Spokojený teenager Dnes je z Jess sedmiletý, skoro třičtvrtětunový teenager. A stejně jako většině ostatních teenagerů, ani jí se nechce opustit teplo domova. A není se čemu divit. Kromě bazénu a zahrady má k dispozici i dům, v němž se volně promenuje. Občas si schrupne na verandě, hraje si se psy a nadevše miluje Shirleynu relaxační masáž. Tonieho Jessica zdraví zvláštním zavrčením a zamrkáním. Za odměnu se dočká pochoutky v podobě psích granulí a svého oblíbeného sladkého horkého kafe. Tonie jí do její lahve každý den připraví desetilitrovou porci. Noci Jessica tráví s divokými hrochy na břehu řeky Blyde. Její nápadníci, z nichž největším favoritem hroší slečny má být jistý Fred, ji občas přijdou pozdravit i přes den. Čas od času se ale Jessica po noční bahenní koupeli odkolébá zpátky do domu, a mokrá a zablácená hupne k Toniemu a Shirley do postele. Za svůj sedmiletý život už takhle Joubertovým zničila tři postele. Jessičiny příhody líčí i fi lm Hrošice Jessica, který kanál Animal Planet uvede 20. listopadu ve 20 hodin.