Nositel Nobelovky pobouřil rasistickými výroky

Fotografie
 (Autor: internal)
Autor: ČTK, pak - 
18. října 2007
•
08:11

Může být držitel Nobelovy ceny za lékařství rasista? James Watson tvrdí, že černí Afričané jsou méně inteligentní, než bílí

Bouři nevole vyvolal jeden z objevitelů struktury DNA a nositel Nobelovy ceny za lékařství z roku 1962 James Watson. Tvrdí totiž, že černí Afričané jsou méně inteligentní, než bílí. Londýnské muzeum přírodních věd (Science Museum) už kvůli tomu zrušilo plánovanou přednášku tohoto prominentního amerického badatele. Watson v listu The Sunday Times vyjádřil názor, že vyhlídky afrického kontinentu do budoucna jsou špatné. Západ totiž podle něj vychází ve své politice rozvojové pomoci z toho, že "jejich (černochů) inteligence odpovídá té naší, přestože proti tomu mluví všechny testy". V příštích deseti letech budou objeveny geny odpovědné za tyto rozdíly. Watson má v Británii představit svou novou knihu s názvem Avoid boring people. Lessons from a life in science (Vyhněte se nudným lidem. Lekce z vědeckého života). Na pátek byl naplánováno jeho už vyprodané vystoupení v londýnském Science Museum. To ale bylo nyní odřeknuto kvůli Watsonovým výrokům, které podle zdůvodnění muzea překračují jakoukoliv ještě akceptovatelnou diskusní hranici. Zástupci organizací na obranu lidských práv požadují, aby Watson svá tvrzení odvolal a omluvil se. Watson se už v minulosti postaral o rozruch svými výroky o politice, sexualitě a rasách. V roce 1997 například prohlásil, že žena má právo na potrat, jestliže z genetické analýzy embrya vyjde najevo, že její dítě bude mít homosexuální sklony. Kromě toho se prý Watson vyslovil i pro eugeniku - za éry nacismu označovanou jako rasová hygiena. "Lidé soudí, že by to bylo hrozné, kdyby byly všechny dívky krásné. Já naproti tomu myslím, že by to bylo báječné." V roce 1962 získal Watson spolu s Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsem Nobelovu cenu za lékařství za objev stavby DNA. Byl to průlomový objev minulého století, který dal zásadní podnět biologii a položil základy nových přístupů v medicíně. Vedl postupně také k plné identifikaci lidského genomu, která se podařila v roce 2003.

Zobrazit celý článek