Dříči i atrakce

Sloni jsou symbolem Thajska, což ale bohužel neznamená, že se tu mají vždycky dobře. Ještě v minulém století se počty těchto chobotnatců počítaly na desetitisíce, dnes jich ve volné přírodě žije kolem 2,5 tisíce, stejný počet slonů přežívá v zajetí. Ti, co mají štěstí, skončili v záchranných centrech, kde baví turisty. Osud těch ostatních je o moc smutnější. S odychtáváním slonů a jejich využíváním pro práci začali Thajci už před staletími. Sloni pomáhali při těžbě dřeva, využívala je armáda nebo sloužili jako dopravní prostředek. Jenže práce pomalu ubývá, a tak dnes většina slonů končí v turistických centrech, kde vozí lidi a baví je svými nacvičenými kousky. Tenhle konec přitom patří k těm šťastnějším - slon sežere kolem 200 kilogramů jídla denně, a tak je majitelé, kteří pro ně nemají práci, často bez pardonu vyhodí. V lepším případě se slona ujmou v nějakém turistickém centru. V tom horším skončí ve sloní nemocnici nebo uhyne. Picasso s chobotem Jedno ze záchranných center pro slony se nachází poblíž severothajského města Chiang Mai. Každý chobotnatec tu má svého mahuta, což je jakýsi ošetřovatel, cvičitel a řidič v jednom, jenž je se slonem spojen po celý život. Většinou se o něj stará už od narození, pečuje o něj, učí ho práci se dřevem i různé triky, které pak spolu předvádějí turistům - přenášení klád, koupání, sedy a stojky na zadních nebo poponášení mahutů na klech. Ti nejšikovnější sloni malují obrazy, které si pak nadšení turisté kupují a tím přispívají na chod centra. Někteří z chobotnatců se v pohodě naučí i basket nebo fotbal.