Nemocné děti: Tady se nám líbí!

9. července 2007
10:54

Chodby a čekárny dětských oddělení v Praze hrají všemi barvami. Personál nemocnic se snaží malým pacientům vyjít vstříc

Dětská oddělení nemocnic? Zapomeňte na šeď a výzdobu bez nápadu! To už je dávno minulostí. Dětská oddělení pražských nemocnic dnes často doslova hýří barvami! Místo šedobílých zdí a odrbaného nábytku se chodby převlékají do různobarevných kabátů a mnohé nemocniční pokoje a čekárny se začínají podobat dětským pokojíčkům, jak je děti znají z domovů. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Projekt Kouzelné nemocnice zasáhl oddělení popálenin a pediatrické oddělení vinohradské nemocnice. "Ambulance a čekárny dětského pavilonu jsou celé v motivu Farmy zvířat. Dětské motivy na oddělení přišly zhruba na půl milionu korun," říká za tiskové oddělení Hana Vránová. V duchu Kouzelné nemocnice byl vybudován i dětský koutek v oddělení popálenin. Co na to děti? Se zvířátky si v domečku ve vinohradské nemocnici hrály i Natálka Mrázková (1) a Soňa Řepková (2,5). "Mně se nejvíc líbí zvířátka dřevěný," nesměle "pípla" Soňa.


Dětská klinika Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí "Snažili jsme se zrekonstruovat prostory tak, aby byly veselé a dětem příjemné. Některé obrázky malovaly děti z lidové školy, na některých se podíleli i profesionálové. Vyzdobené jsou hlavně chodby a čekárny. Do části prostor byly umístěny i klouzačky a další pro děti zajímavé prvky a hračky," uvádí mluvčí nemocnice Petra Pekařová. Co na to děti? "Já tady čekám na sestřičku. Ta je akorát na odběrech. Líbí se mi tady moc. Teď jsem zkusila houpačku a ta nemá chybu," pochvalovala si Kristýnka Dráblová (6) z Prahy.
Fakultní Thomayerova nemocnice - Dětské neurologické oddělení "S přeměnou oddělení jsme začali v roce 2001. To se dokončila rekonstrukce ambulancí. O rok později došla řada i na lůžkovou část. Hezké prostředí je důležité nejen proto, že vše vypadá lépe, ale kladně působí i na dětskou psychiku. Dokáže odbourat i stres z pobytu v nemocnici, a to vše se pak odrazí na celkovém stavu pacienta," říká primář dětské neurologie Jan Hadač. Co na to děti? "Mně se tady líbí všechno, ale nejraději si hraji s pejsky. Mám tady ale i Janičku. To je moje panenka," usmívala se Dorotka Grahamová (5), která do Thomayerovy nemocnice přijela z Olomouce.