Když hackeři útočí

Výbuch atomové bomby v české krajině. Desítky tisíc vyděšených televizních diváků. Tak vypadalo první české pirátské nabourání do přímého vysílání, jehož se před týdnem dopustila na programu ČT 2 umělecká skupina Ztohoven. A lidé se znovu začali ptát: Čeho všeho jsou hackeři schopní? Buďte ujištěni, že je toho hodně. Od vtípků a recese přes krádeže peněz z bankovních účtů či ohrožení života kosmonautů až po třídenní kolaps Estonska. Anonymní členové Ztohoven svou akci zdůvodnili snahou upozornit na možnou manipulaci veřejnosti pomocí médií. A ukázali, jak se může šikula na pár vteřin probojovat do televizního vysílání. Poselství jejich následovníků přitom nemusí být tak ušlechtilé... I když čeští hackeři se spíše než ideologickou nesnášenlivostí a misantropií vyznačují smyslem pro humor a recesi. Legendou se stala hackerská parta nazývající se CZert. Před lety pronikla na internetové stránky ministerstva obrany a z českého vojska udělala "armádu Čínské republiky". Nebo zapracovala na největším vyhledavači a po zadání hesla "Velký bratr" se na obrazovce počítače objevil odkaz na internetové stránky tehdejšího premiéra Grosse. Jejich kolegům se povedly podobné kousky. Webu KSČM svého času vévodila hlava Lenina s poznámkami typu: "Nechapeme, co maj lidi furt proti socialismu?" Stránky KDU – ČSL zdobila otylá nahá žena s obličejem Miloše Zemana a zkratka názvu strany vyobrazená ze souložících dvojic, vše doplněné výzvou k popravě Václava Klause. Terčem útoku hackerů se staly internetové stránky ministerstva vnitra, Senátu i dalších institucí. V posledních měsících se zajímají například o silničáře, hacker možná v zimě uklouzl na neposypaném chodníku, tak se naboural do počítačů ostravských Technických služeb a nainstaloval jim na stránky obrázek smějící se lebky. V centru pozornosti jsou i weby obcí. Kdo se nedávno dostal na stránky Městského úřadu v Hluku, mohl si prohlédnout erotické fotografie. Větší zisk než za drogy Nesrovnatelně závažnější byly případy internetové kriminality. Jeden z největších u nás se stal už počátkem 90. let, kdy Martin Janků převedl na svá konta 35 milionů korun z účtů České spořitelny (v roce 1999 byl odsouzen za podvod na 5,5 roku vězení). Letos v únoru policie odhalila tři české "bílé koně", kteří vybírali a posílali celkem 1,6 milionu korun Ukrajincům. Těm se podařilo ukrást peníze ze tří účtů v Komerční bance a převést je na jiné, aniž vkročili na naše území. V březnu došlo k opakovanému útoku na Českou spořitelnu, kdy podvodníci rozesílali klientům podvodné e-maily s napodobeným logem banky a snažili se od nich vylákat bezpečnostní kódy k účtům. Škody byly naštěstí minimální ve srovnání například s obdobnou akcí ruských hackerů proti největší švédské bance, ze které se jim podařilo ukrást 800 tisíc eur. S nadsázkou se dá říci, že zatímco si hackeři u nás většinou vzájemně dokazují, kdo je lepší a kdo sebere nejvíce skalpů v podobě napadených a přetvořených či zablokovaných webových stránek, na celosvětových sítích zuří chvílemi tvrdá válka (v této souvislosti se nabízí pomsta počítačových expertů české televize – co takhle naopak nabourat stránky skupiny Ztohoven a změnit první písmeno jejich názvu na "S"?). Několik příkladů: Vniknutí do systému amerického obchodního řetězce a okopírování údajů o 45,7 milionu kreditních karet zákazníků. Falešný email, tvářící se jako interní zpráva, snížil na čas hodnotu akcií fi rmy Apple o 4 miliardy USD. Mnohamilionové škody obchodníků na burze, kterým se hackeři dostali do počítačů. Přiznané ztráty podniků kvůli počítačové kriminalitě se na celém světě odhadují za předloňský rok na více než 14 miliard dolarů a americká FBI ji už dlouho označuje za výdělečnější, než obchod s drogami. Za ještě závažnější se dá považovat politická motivace útoků či průmyslová a vojenská špionáž. Proameričtí hackeři svého času vyřadili z provozu server arabské televize al-Džazíra, jejich arabští kolegové kontrovali napadením mnoha dánských webových stránek po zveřejnění karikatur Proroka Mohameda. Útoky na počítačové sítě americké NASA se počítají v milionech, v roce 1997 se např. jednomu hackerovi podařilo napojit na počítač, který kontroloval zdravotní stav kosmonautů včetně tlaku a pulsu. Do kosmické agentury i na desítky amerických vojenských serverů se dostal britský superhacker McKinnon. Hrůzu Američanů z toho, jaké informace mohl získat, bagatelizuje prohlášením, že si moc nepamatuje, protože při své činnosti býval opilý a kouřil hašiš. Velké zděšení zavládlo před devíti lety na americkém ministerstvu obrany. Dva hackeři ve věku 16 a 17 let se probojovali do nejpřísněji střežených systémů Pentagonu, například do počítačů letectva. Byli schopni přerušit vojenskou komunikaci na celém světě, ale neudělali to. K doslova elektronické bitvě o Estonsko došlo před měsícem a půl, kdy úřady nechali odstranit sochu rudoarmějce, symbol komunistické nadvlády. Třídenní útok ruských hackerů vyřadil z provozu snad všechny důležité počítače, nefungovaly třeba ani linky tísňového volání. Ekonomika byla na pokraji kolapsu, jen největší banka v zemi vyčíslila svou ztrátu na milion dolarů. Estonští počítačoví experti však svou vlast dokázali ubránit. Mimochodem, v době atomového výbuchu na programu ČT 2 napadli hackeři přes 2000 italských webů, aby pomocí virů získali informace o bankovních účtech a heslech lidí, kteří například stránky o zpěváku Jon Bon Jovim či Matce Tereze navštěvovali.