Pán prstenů poráží Harryho Pottera

Neuvěřitelné se stalo skutečností! Největší filmový hit všech dob - podivuhodný příběh odvahy, lásky, pomsty i zrady Pán prstenů - vtrhne jako lavina do českých kin 10. ledna. Hlavní hrdina příběhu, hobit Frodo Pytlík, se ocitne uprostřed mytické války světů, uprostřed konečné bitvy dobra a zla. Se svými přáteli musí čelit i těm nejničivějším silám temnoty. Trvalo půl století od prvního zveřejnění slavné trilogie, než se kultovní román Johna Ronalda Reuela Tolkiena (1892 - 1973) konečně odvážil nějaký režisér zfilmovat. Chtělo to stejnou odvahu, jakou disponovali hrdinové z knihy, přivést na plátno komplikovaný svět Středozemě. Novozélanďan Peter Jackson po šesti letech příprav a osmnácti měsících natáčení předvedl své dílo, které je ve filmovém světě zcela jedinečné. Podařilo se mu vytvořit pohádkový kontinent s vlastními zeměmi, obyvateli, jazyky, hrdiny, monstry a dobrodružstvími. Začalo se natáčet po šesti letech příprav, vzniklo dílo, které je až neskutečné Filmaři, kteří trilogii natáčeli na Novém Zélandu, ho téměř celý proměnili na Středozemi. Předtím než se ozvala poprvé klapka, zařídil si štáb podporu armády, která vybudovala mosty, vesničky, ulice, cesty a hobití nory. Zahradníci vypěstovali divoké květiny, z lesních školek dovezli vzácné mechy, pomocí ocelových konstrukcí byly vybudovány imitace hor, pět tun koberců zakrylo místa, kde byly chráněné květiny, aby je 20 tisíc statistů nepošlapalo. Celá trilogie stála producenty 11 miliard korun, a když se o ní objevily první zmínky, fanoušci byli bez sebe zvědavostí. Ačkoliv produkční firma nechala místa natáčení střežit, fanoušci šplhali přes ploty, jeden se převlékl za muže z ochranky, další si pronajal vrtulník. Režisér Jackson natáčel celkem na 150 místech! Protože nemohl být všude, sledoval dialogy a akční scény na monitorech a režii vedl pomocí mobilního telefonu. V jedné ruce hrnek kávy, na kolenou otevřenou Tolkienovu knihu: "Od počátku natáčení jsem tu knihu přečetl více než stokrát, doslova slovo od slova." Hnala ho zvláště slova, že Tolkiena prostě »nelze zfilmovat«. Celé dílo stálo 11 miliard korun, ale téměř stejnou částku už do dnešního dne vydělalo Proto byla jeho prvním přikázáním: autenticita! Platí to jak pro filmové výbuchy vulkánů, sněhové bouře, zemětřesení, záplavy, tak pro dialekty nebo bitevní scény. Jakcson šel tak daleko, že pro své hrdiny nechal vyvinout odlišné bitevní styly. Trpaslíci se řítí jako utržený balvan, elfové bojují elegantně jako kočky, hobiti si kryjí navzájem záda, když se dostanou do úzkých. Za choreografii bojových scén byl zodpovědný jeden z nejlepších bojovníků mečem na světě: bývalý olympijský vítěz Bob Anderson, který hrál Darth Vadera v Hvězdných válkách. Každý luk, každý opasek, každá hobití noha, každá grimasa orků, to vše muselo být naprosto dokonalé. Přes sto kadeřníků, designérů, specialistů na paruky, vyšívaček, uměleckých pracovníků a specialistů na make-up pracovalo hodiny, aby představitele věrně namaskovali. A to vše ve čtyřnásobném provedení, protože ve filmu existuje množství doublerů. Všichni hobiti, elfové, kouzelníci, trpaslíci a orkové museli vypadat dokonale. Představitelé hobitů měli dokonce speciální doublery na tělo. Hobiti jako obyvatelé podzemí žijí v norách a Tolkien je popsal jako metr vysoké. Proto je nechala režie v mnoha scénách doslova scvrknout, stejně tak i kulisy. Pak hrály jejich role děti, nebo trpasličí lidé, kteří měli dokonalé latexové masky obličejů hrdinů. Pán prstenů je směs mýtu, ságy a příběhu. A všechno je to spojeno jediným slovem: kouzlem. Tolkien by měl z natáčení radost. Především z toho, jak Jackson tvrdě odmítl jakkoliv trilogii zkrátit či něco vynechat. Právě zde je největší rozdíl mezi Pánem prstenů a Harrym Potterem. Tolkienovo dílo je větší, má mnohem více významů, je epičtější a hlavně cennější. Dokáže ale skutečně 50 let staré dílo oslovit diváky? Nejhezčí odpověď na tuto otázku dal slavný hollywoodský herec Christopher Lee, který v Pánu prstenů hraje kouzelníka Sarumana. "Pán prstenů je směs mýtu, ságy a příběhu, která je zcela nadčasová. Kniha se totiž pohybuje na určité rovině vztahů, reakcí, morálky, ideálů a pohledů, které odpovídají stejně dobře dnešnímu světu, jako tomu před 50 lety. A to vše je spojeno něčím, co se nedá nazvat jinak než kouzlem. Jsem přesvědčen, že diváci nikdy neviděli film, který na ně tak zapůsobil, jako to udělá právě Pán prstenů." A návštěvnost filmu, který už od prosince mohli vidět diváci v USA, Kanadě a některých evropských zemích, jeho slova potvrzuje. V USA a Kanadě odsunul během jediného víkendu dosud oblíbeného Harryho Pottera do pozadí a za první tři dny promítání vydělal 45,25 miliónu dolarů. Režisér Peter Jackson: Šílený jako kouzelník Novozélandský režisér Peter Jackson (61) byl posedlý kinem už od dětství. Jako desetiletý nadělal do osmimilimetrového filmu jehlou díry, aby prý vypadal jako prostřílený kulometem. Když dostal nabídku zfilmovat Tolkiena, napsal se svou ženou Fran Walshovou scénář. V říjnu 1999 začalo natáčení. A nyní jsou stříhány a synchronizovány další dva díly trilogie. Aby ušetřil, točil totiž Jackson všechny tři díly najednou. Promítat se však budou postupně. Diváci by každý díl trilogie měli vidět v období okolo Vánoc. Orlando Bloon, který hrál Legolase, charakterizoval Jacksona takto: Je to úžasný chlapík. Suverénní jako elf, se srdcem hobita a šíleností čaroděje. Kniha století Začátkem 30. let seděl John Ronald Reuel Tolkien (narozen r. 1892 v Jižní Africe), profesor staroangličtiny, ve svém pokoji v Oxfordu a korigoval práce. Náhle napsal na papír: V jedné díře v zemi žil hobit. Z pohádky pro jeho čtyři děti se však začal vyvíjet neuvěřitelný projekt. Ještě tentýž rok začal Tolkien s Pánem prstenů. Potřeboval dvanáct let, aby tuto klasiku fantasy dokončil. V roce 1954 vyšly první dva díly trilogie. V roce 1955 pak poslední díl. Válka o prsteny se stala v 60. letech biblí hippies, stala se světovým bestsellerem (přes 50 miliónů výtisků) a nejvíce čtenou knihou.