Velorexy měly jarní svátek!
Téměř dvě stovky tříkolek se o víkendu sjely na tradiční již XI. jarní sraz do Boskovic na Blanensku
Hadrák. Montgomerák. Prdlavka. To všechno jsou přezdívky pro oblíbené vozítko, známé pod označením Velorex. Téměř dvě stovky tříkolek, které mají místo plechové karoserie kovovou konstrukci potaženou plátnem, se o víkendu sjely na tradiční, již XI. jarní sraz do Boskovic na Blanensku. Velorexy byly v prodeji jen přes tehdejší Svaz invalidů. Ten evidoval všechna prodaná vozítka! A kdo z invalidů chtěl velorex tehdy prodat, musel ho nabídnout právě Svazu invalidů. Horník Jiří Švestka (55) z Karviné si svého miláčka koupil před třemi roky na inzerát v Hodoníně. "Udělal jsem generálku motoru, natřel blatníky, dal nová zrcátka a rádio," popsal vyučený automechanik renovaci vozítka. Ročně v něm najede 3000 km. Velorex si ještě vylepšil kuriózním zavazadlovým prostorem. Ten udělal ze starého hliníkového pivního sudu. "Sud jsem sháněl rok!" směje se Švestka.
Vozítko pro děti O tom, že v patřičně zmenšeném velorexu - taženém za běžným vozítkem - mohou jezdit i děti, přesvědčil o víkendu pořadatel XI. srazu velorexů Tomáš Kostík (33). Pro svého syna Toma (5) totiž s přáteli vyrobil model tříkolky v měřítku 1:60. "Na malý velorex, který jsme vyráběli rok, padlo zhruba 40 metrů trubek. K pohonu jsem použil motor o obsahu 50 ccm z mopedu Stadion," vysvětlil Kostík.
Velorex - technické údaje Výroba: 50. léta 20. století - 1973 Motor: nejdříve obsah 250, později 350 ccm Materiál: kovová konstrukce potažená koženkou Spotřeba: 7 litrů benzinu na 100 km Maximální rychlost: 90 km/h Běžná cestovní rychlost: 60 až 70 km/h Tehdejší cena: 10 tisíc korun
