Rodila matka, po chvíli dcera

Pokud dvě ženy porodí během 30 hodin v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří dvě miminka, není na tom nic zvláštního. Jenže před devíti dny se to povedlo zároveň matce a dceři. Byli spolu všichni čtyři na pokoji. Máma a čerstvá babička Marta Dvořáková (42), dcera, maminka, sestra novorozence Dagmar Musilová (21). A její malinká Sofie, dcerka, vnučka a neteř právě narozeného strýce Nikolase. Jeho otec už má osm vnoučat, Marta z předchozích manželství kromě zmíněné dcery dva dospělé syny. Zdá se vám to poněkud zamotané? Tak už to v životě občas chodí. "Máma se o těhotenství dozvěděla první, přišla od doktora a zářila," říká Dagmar. Dítě bylo plánované. Vdova Marta si našla před půldruhým rokem přítele Miroslava Čonku (49). Rozvedený čtyřnásobný otec a osminásobný dědeček jí učaroval. Láska na první pohled. Dohodli se na společném miminku. "Šlo to rychle," směje se žena. S prvním manželem měla dceru a syna v rozpětí roku. Rozvedla se s ním kvůli tomu, že se o děti vůbec nestaral. Klukovi Milanovi je dnes dvacet, vyučil se automechanikem, ale pracuje na zateplování fasád domů. O tři roky mladšího Davida měla s druhým manželem. Teď jí dělá trochu starosti. "Ze školy ho vyhodili, byl na pracáku, začal se učit tesařem, občas tam nechodí a bývá drzý," posteskne si. Malinký bráška se jim prý však líbí. "Neříkali, že jsem si ve svém věku měla dát pokoj, je jim to jedno a malého mají rádi." Druhý muž jejího života onemocněl a zemřel v roce 1992. Děti vychovávala s pomocí rodičů, sirotčí a vdovský důchod činil kolem devíti tisíc korun měsíčně, aby měla víc, šla mýt nádobí do hotelu. Po létech samoty potkala svou současnou lásku. "Do hospody nechodí, pracuje, je hodný, opravuje byt," vypočítává přednosti druha Miroslava, který na stálé noční směně balí počítačové součástky. Prozradily ji skleněné oči Byt tedy skutečně rekonstrukci potřebuje jako sůl. Starý obecní činžák v centru Brna, kdysi prostorný čtyřpokoják byl rozdělen na poloviny se společným záchodem. Novopečený otec má rozdělané obklady v kuchyni, vyspravené praskliny v obýváku, kde nocuje s Martou, její dcerou a oběma miminky. Druhý pokoj patří dospělým synům, skříň, gauč, rozkládací křeslo a studené popraskané zdi. "Chce to peníze, práci si udělám, ale materiál je strašně drahý," krčí rameny Čonka. "Můj přítel se sem už nevejde, nemáme kam dát postel, jezdí jen na návštěvu," povídá mladší z rodiček Dagmar. Narozdíl od matky byla těhotenstvím zaskočena. "Ona po návštěvě doktora zářila, mně bylo v té době blbě, zvracela jsem, všechno mi vadilo. Myslela jsem, že to je těmi prášky na hubnutí, které i oddalují menstruaci. Máma ale říkala, že mám skleněné oči, že se podle toho pozná, že jsem v tom. Měla pravdu." Od dvacetiletého přítele, otce dítěte, krátce předtím po roce a půl společného života odešla a vrátila se domů. "Měl raději kamarády, chodil s nimi ven, než aby byl se mnou," zdůvodňuje Dagmar. Vyšlápla si na zetě Její matka si však na potenciálního zetě vyšlápla. Ten je totiž, aby byl rodinný propletenec dokonalý, synovcem jejího druha Čonky, přes mladého se spolu dokonce seznámili. "Přijel sem, byl z toho vyvalený. Uvažovali jsme o potratu," vzpomíná Dagmar. Dceři chtěla dát jméno Samanta, ale neschválila ho matrika. "Kamarádka má holčičku Sofii, zalíbilo se mi to, tak jsem jí tak také pojmenovala," pohladí kojence a jelikož je neklidný, jde mu do pokoje nepřítomných bratrů "dát z prsu". O kočárek se střídají Přítel mladé maminky potomka moc neužije. Jednak se sem nevejde, jak již bylo řečeno, a bydlí u rodičů. Druhak si po vyučení v oboru topenářském a instalatérském dodělává nástavbu a hned po škole maže na melouchy. "Je šikovný, ale nemá čas, aby mi tady pomohl," je trochu zklamaný Miroslav Čonka. "V těhotenství jsme si obě lezly na nervy. Teď si pomáháme," praví Marta Dvořáková. Nikolas spí, tak může vařit zeleninovou polévku a francouzské brambory. Vstávala v pět ráno, když malý začal plakat. "V porodnici byl ale nervóznější, od středy, co jsme doma, se uklidnil. Když mu dám z prsu a dokrmím ho sunarem, krásně usne." O čtyřtisícový nájem plus inkaso se obě rodiny dělí, stejně jako o náklady na miminka. "Já kupuji plínky, dcera sunar, drogérii a kojeneckou vodu." Kočárek mají zatím jeden. "Budu si ho moci dovolit, až dostanu porodné," plánuje Dagmar, která před mateřskou dovolenou prodávala v lahůdkách jednoho supermarketu. Strýc s neteří pokojně spinkají ve svých postýlkách v obýváku a kromě prsu, kojenecké láhve, přebalení a laskání je nic nezajímá. Jejich mámy, matka s dcerou, mají čas dodělat pozdní oběd. Starší z nich sní o tom, že jim městský bytový podnik vymění prastarou opotřebovanou vanu v koupelně, a že téměř dospělý syn nebude chodit za školu a přestane být drzý. Mladší žena doufá, že jí město přidělí malý byt, protože sem se už nevejde postel pro otce jejího dítěte. A hlava rodiny Miroslav Čonka přemítá, kde co nejlevněji sehnat stavební materiál.