Zvířata místo zbraní...

Zvířata provázela člověka nejen v době míru, ale i ve válečných vřavách. Některá sloužila jako maskot, jiná se zapojila do ostrých bojů. Koně, psi, sloni, holubi, krysy nebo delfíni, ti všichni nasazovali a často i pokládali své životy po boku lidí. Jen v první světové válce sloužilo podle odhadů na 16 milionů zvířat. Některá z nich byla za svou statečnost dokonce i odměněna. Nejlepší přítel vojáka Koně jsou nejvěrnějšími spolubojovníky válečníků napříč historií. Za svou službu zaplatily krutou daň - jen v první světové válce jich podle odhadů padlo na osm milionů. Koně už před téměř 4000 lety pomohly Hyksósům porazit Egypťany, jen díky nim mohl Čingischán dobýt svou říši. Čas od času se některý kůň dočkal i zasloužené slávy. Třeba Bukefalos, oblíbený kůň Alexandra Velikého, byl pohřben s vojenskými poctami a Alexandr na jeho počet založil město. Statisíce koní trochu překvapivě sloužily i v druhé světové válce a dodnes se využívají při bojích v těžko přístupných terénech, například v Afgánistánu. Stálou bojovou jízdní jednotku už má ale jen indická armáda. Psí parťáci I v psí říši se najdou váleční hrdinové. Jeden z nich se jmenuje Buster, je součástí britské armády a před třemi lety vyčmuchal v Iráku tajné skladiště zbraní. Po právu za do dostal "zvířecí" vyznamenání Dickin Medal. Proslavil se i psí parašutista Rob, který za druhé světové války absolvoval na dvacet seskoků se speciálními jednotkami SAS, nebo fenka Judy, zřejmě jediný oficiální zvířecí válečný zajatec (po osvobození japonského tábora ji zajatci propašovali zpět do Londýna). Psi během válek vyhledávali v troskách raněné, stopovali nepřátele nebo fungovali jako kurýři. Byli dokonce tam nepostradatelní, že se pro ně vyráběli i uniformy a plynové masky. Dnes se psi učí hlavně odhalovat chemické látky. Speciálně vycvičené zvíře stojí údajně až 11 tisíc dolarů (kolem 230 tisíc korun). Válka v oblacích Nepřekonatelní spojaři. Takovou pozici si během válečných konfliktů vydobyli poštovní holubi. Doručili zprávu o porážce Napoleona u Waterloo i o úspěšném vylodění spojenců v Normandii. Holubi hráli důležitou roli i v druhé světové válce, kdy jich přes fronty létalo na půl milionu. Proslavil se například holub jménem Winkie, kterého s žádostí o pomoc vyslala posádka sestřeleného britského bombardéru. Holub zprávu doručil a vojáky zachránil. Sám za to dostal Dickin Medal. A armádách sloužili i kanárci, kteří jsou citliví na jedovaté plyny a dokáží před nimi včas varovat. Boj pod vodou Delfíni, ale i lvouni, vydry nebo běluhy se do válečných vřav zapojují až v poslední době. Americká a ruská armáda tyto inteligentní a učenlivé tvory cvičí k vyhledávání min, střežení přístavů nebo zneškodňování nepřátelských potápěčů. Když delfín vypátrá minu, vypustí nad hladinu bójku. Potápěči zase dokáže vytrhnout hadičku z kyslíkového přístroje. Ke sledování nepřítele pod vodou se využívají i menší a mrštnější vydry, které se dostanou i do míst, do nichž delfíni neproniknou. Pomník i metál Více než šedesát zvířat už za svou »službu« dostalo i vyznamenání, které je obdobou nejvyššího britského vyznamenání za statečnost. Medaile nazvaná Dickin Medal, na níž je hrdý nápis We also serve (I my sloužíme), se v Británii uděluje od roku 1943. Dostávali ji nejen koně, psi a poštovní holubi, ale i kocour Simon, který chytal myši na válečné lodi HMS Amethyst. Britové si svých zvířecích druhů v boji obzvlášť váží – před dvěma lety jim v Londýně postavili i památník. Kdo ještě bojoval po boku lidí? Kočky chytaly myši na palubách lodí. Světlušky osvětlovaly vojákům mapy. Včelí, vosí a sršní hnízda se vrhala proti nepříteli. Dnes se o včelách uvažuje v souvislosti s vyhledáváním min. Hmyz totiž pach výbušnin vycítí na větší vzdálenost než třeba psi. Myši a krysy, nakažené infekční chorobou, dokázaly spolehlivě zdecimovat celá města. Dnes vyhledávají nášlapné miny. Slony nevyužil jen Hannibal, ale i Japonci během druhé světové války. Vozili na nich munici.