Takhle se rodí pivo

Češi podle posledních statistik vypijí za rok v průměru 163,5 litru piva. Jsou tak největšími pijáky zlatavého moku ve světě. Ale málokdo ví, jak se pravé české pivo vaří. Jde o proces, který trvá několik měsíců, a velkou roli v něm hraje kvasinka. Ta totiž pivu dodává potřebný charakter chutí a vůní. Blesk ale sledoval celý proces výroby... Kvasinka Podle původních receptur patří do českého piva kvasinky českého původu spodního kvašení, které dobře sedají ke dnu. Ty totiž pěnivému moku dodávají plnou charakteristickou chuť a vůni. Na jeden litr piva je zapotřebí až jeden centilitr hustých kvasnic. Tato kvasinka se odborně jmenuje Saccharomycec cerevisiae. A za rok třeba v litovelském pivovaru "vyprodukuje" kolem 200 tisíc hektolitrů klasického českého piva.

---

1. Sladování Proces, který je důležitý pro výrobu základní suroviny na vaření piva - sladu. Slad se vyrábí z jarního ječmene ve sladovně tak, že ječmen nejprve 2 až 3 dny namáčíme, pak ho necháme asi 5 až 6 dnů klíčit a potom ho jeden den sušíme. "Tím vznikne slad, který jde na zpracování do varny až po šesti týdnech," vysvětluje Miroslav Koutek, ředitel pivovaru Litovel. Pivo vyrábí stále původní technologií, tak jak ji používali naši předci. 2. Vaření a testování Vaření piva začíná ve velkých měděných kotlích - ve varně. Tady se rozmíchá sladový šrot s vodu. Celý proces vaření trvá asi 12 hodin. "Z rozpustných částí sladu ve vodě získáme sladinu, která se dál vaří s chmelem. Tím vznikne horká mladina, která během dvou hodin přichází k rychlému zchlazení na zhruba 5 až 7 °C," vysvětluje Koutek. Cukernatost, mladiny, která se na varně měří, určuje pozdější "sílu" piva. 3. Hlavní kvašení Hlavní kvašení probíhá ve spilce v až 300hektolitrových kvasných kádích. "Do zchlazené mladiny se přidají kvasinky a ty se nechají pracovat při teplotách kolem 10 °C zhruba sedm dní. Při tomto procesu vzniká alkohol, oxid uhličitý a teplo," vysvětluje postup sládek pivovaru Petr Kostelecký. Během kvašení se na hladině moku vytváří hustá pěna asi 20 cm vysoká, tzv. deka. Výsledkem týdenního kvašení na celé spilce je 7400 hektolitrů mladého piva, které se již dá degustovat. Mladé pivo se znovu zchladí a přečerpá k vyzrání do ležáckého sklepa. 4. Dokvašování a zrání ve sklepích Zchlazené pivo je "sudováno" (čerpáno) do velkých ležáckých tanků, které jsou ve sklepích pivovaru. Tam je stálá teplota kolem 2 °C. "Zde probíhá pomalé dokvašování, při kterém se pivo přirozenou cestou sytí oxidem uhličitým a získává svou charakteristickou chuť a vůni. Kvasnice pracují v chladu již pomaleji a klesají ke dnu. Pivo se čeří. Pak se filtruje a stáčí u nás do láhví nebo sudů," dodává sládek. 5. Stáčení do láhví a sudů Pivo 10° se stáčí po 20 dnech zrání ve sklepě Pivo 11° se stáčí po 35 dnech zrání ve sklepě Pivo 12° se stáčí po 50 dnech zrání ve sklepě