Neapol sedí na sudu s prachem

Italští a francouzští geologové předložili ve své nejnovější studii hrůzné předpovědi vulkanické činnosti sopky Vesuv. V neapolské oblasti totiž objevili 8 kilometrů pod povrchem země obrovské prostory o rozloze 400 čtverečních kilometrů vyplněné magmatem. Odtud je zásobovány rozžhavenou hmotou především Vesuv i přilehlé vulkány. Hrozí, že sopky začnou kdykoliv chrlit tuny lávy, které klidně mohou zaplavit celou Neapol. Vědci z Univerzity v Neapoli pod vedením Paola Gaspariniho tvrdí, že reservoár může být klidně větší, než se jim podařilo změřit. Může mít i vedlejší sběrné prostory. Struktura podloží umožňuje, že se magma stále mísí s horninou, vytváří se tak množství trhlin ve skalách a žhavá hmota dále prosakuje až k zemskému povrchu. Celý region leží vlastně na nevybuchlém sudu s prachem. Kdykoliv ho totiž může případné zemětřesení nebo i tektonické zlomy »zapálit«. Seizmologové i vulkanologové se shodují, že jedinou metodou, jak zabránit ničivé katastrofě, jsou spolehlivé prognózy a varovné systémy, které včas informují o blížícím se nebezpečí. A pak bleskurychle evakuovat obyvatelstvo z ohrožených oblastí. Jinak by Neapol potkal podobný osud jako při výbuchu Vesuvu v roce 1944, nebo jako v roce 79 před Kristem, když byly zničeny Pompeje. Již koncem roku 1999 objevili italští experti objevili na půl cesty mezi Sicílií a Neapolí v Tyrhénském moři obrovskou podmořskou sopku »Il Marsili«. Je 65 kilometrů dlouhá, 40 široká a 3 kilometry vysoká, což znamená, že je ještě mnohem větší než Vesuv. Zda je tento podvodní vulkán propojen s podzemními prostorami s magmatem, se bude muset ještě objasnit. Jisté však je, že kdyby vybuchl, obrovské mořské vlny by zcela zničily celé přilehlé pobřeží.