Mozek známý i neznámý
Mozek je nejsložitějším orgánem těla. Řada otázek kolem něj zůstává nezodpovězena. Víte ale, kde sídlí naše smysly a jak pracují?
Nejsložitější orgán našeho těla - mozek - nikdy neodpočívá a potřebuje neustálý přísun kyslíku a krve. Bez toho člověk během pár vteřin upadá do bezvědomí. Řídí všechny pochody v těle a také si díky němu uvědomujeme, že myslíme. Přemýšleli jste ale někdy o tom, kde sídlí naše smysly a jak pracují? A víte, co mozku prospívá a co mu škodí? "Nervový systém zajišťuje informovanost organismu o zevním prostředí a zároveň registruje změny uvnitř těla. I přes všechny narůstající poznatky o nervové soustavě, zůstává řada stále otázek nezodpovězena a díky novým poznatkům vznikají i otázky další," řekla Nedělnímu Blesku doktorka Alena Zumrová z motolské nemocnice v Praze. "Nervový systém obsahuje dva základní druhy buněk - nervové, tzv. neurony a buňky podpůrné, gliové. Pro správnou funkci nervové soustavy jsou obojí stejně důležité. Centrální nervový systém, tj. mozek a mícha, se začíná vyvíjet již od druhého týdne nitroděložního života. Kolem šestého měsíce obsahuje mozek dokonce více mozkových buněk, než je třeba a nadbytečné buňky je nutné ještě během vývoje odstranit. Při narození je počet neuronů v podstatě konečný, ale mozek dozrává dál," dodala.
Víte, že...? - Mozek tvoří desítky miliard neuronů. Vedou z nich výběžky k dalším neuronům či jiným buňkám a můžou měřit mikrometry, ale i více než metr. Další výběžky informaci do nervové buňky naopak přivádějí. - Místo, kde je mezi buňkami přenášen signál, se nazývá synapse. V lidském mozku jsou častější synapse chemické, kdy se přenosu vzruchu účastní speciální chemické látky, méně časté jsou synapse elektrické. - Rychlost vedení vzruchu nervovými vlákny je různá. Čím je průměr vlákna větší, tím rychleji vlákno vede. Mezi nejtenčí patří vlákna vedoucí bolest a chlad rychlostí kolem 3-15 m/s; nejsilnější vlákna mohou vést informaci o pohybu těla rychlostí až 120 m/s. Nad tím, co se děje s naším tělem, máme tedy kontrolu okamžitě. - Obal nervových vláken tvoří tzv. myelin. Je-li poškozen např. zánětem, vodivost nervového vlákna je narušena - mezi nejznámější choroby, při nichž dochází k rozpadu myelinových obalů patří roztroušení skleróza. Pro tvorbu myelinových obalů je zapotřebí správná výživa s dostatkem nenasycených mastných kyselin. - Svět kolem nás i v nás vnímáme svými smysly. Vzruch se prostřednictvím receptorů (speciální buňky v oku, uchu atd.) přenáší nervovými vlákny do mozku a podle toho reagujeme.
Zrak Zrak zprostředkovává asi 70 % všech informací o okolí. Speciálními smyslovými buňkami, které zachycují elektromagnetické vlnění, jsou fotoreceptory - tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění) uložené v sítnici oka. Sama sítnice se skládá z 10 vrstev, z nichž 3 tvoří nervové buňky. Po dopadu světla dojde k podráždění neuronů, které vyšlou vzruch a ten putuje očním nervem do mozku. Hmat Kůže se skládá z několika vrstev tkání. Registruje vnější podněty, chrání před poškozením nebo infekcí, zabraňuje vysychání, pomáhá regulovat tělesnou teplotu, vylučuje exkrementy, ukládá tuk a vytváří vitamín D. Receptory reagující na bolest, tlak, hmat a teplo jsou rozmístěny v různých vrstvách kůže. Nervy odtud vedou signály do mozku, hlavně do přední části temenního laloku. Sluch Umožňuje vnímat zvuk tj. vibrace o určité frekvenci. Mladý člověk je schopen vnímat zvuky od 20 do 20 000 kmitů za sekundu (Hz), s věkem se toto rozmezí snižuje. Ke zvukovému ústrojí je připojeno i ústrojí rovnovážné. Boltec a vnější zvukovod soustřeďují zvuk na bubínek, který je vstupní branou středního ucha. Ve středním uchu se vibrace zvuku převádějí na kmity tekutiny ve vnitřním uchu. Tekutina se rozvlní a zvukový vjem pak putuje do mozku jako elektrický impuls.Výška tónu je registrována různě umístěnými buňkami v hlemýždi. Chuť Na jazyku jsou drobné papily s chuťovými pohárky. Abychom mohli vnímat chuť potravin, musíme je smíchat se slinami. Chuť stimuluje žaludek k tvorbě trávicích šťáv a varuje nás před zkaženými a jedovatými potravinami. Chuťové pohárky pro hořké jsou u kořene jazyka, pro kyselé po stranách a pro slané a sladké na špičce jazyka. Čich Člověk dokáže rozlišit asi 3000 různých vůní a pachů, což jsou chemické látky rozpouštějící se na vlhké nosní sliznici. To dráždí nervová zakončení v nosní dutině, aby vyslala zprávu do mozku, kde vzniká konkrétní vjem.
