Mami, jedeme!

Medvědí porodnicí je nazýván Národní park Wapusk v Kanadě. Každoročně sem na podzim putuje na dvě stovky medvědic, aby přezimovaly a vyhnuly se samcům, kteří mohou být pro potomky nebezpeční. Takové případy ostatně známe i od lidí. Jenže lední medvědi už to tak prostě mají od přírody. Hlad je hlad. Samice rodí každé tři až čtyři roky jedno či dvě slepá a hluchá holátka vážící ani ne kilogram. Kojí je dva roky, často nemá v případě dvojčat sílu na uživení obou. Během těhotenství a doby po porodu ji čeká půst, je odkázána na tukové zásoby z pojídání tuleňů. Zpět do svých lovišť na ledových krách Hudsonova zálivu se i s novorozenými či staršími medvíďaty vydává v březnu a, považte, aby mládě přežilo několikadenní sedmdesátikilometrovou cestu, musí během ní přibrat nejméně deset kilo. Z mateřského mléka. Přestože máma spěchá, aby se konečně nažrala, zbude čas na laškování a něžnosti. I když trvají pár sekund. Fotograf Thorsten Milse na ně čekal v padesátistupňovém mrazu několik dní.