Padesátiletý Pivrnec slaví dvacítku

Kreslený Ruda Pivrnec přežil dvě desetiletí. A stal se nejznámější postavičkou humoru v republice. Jeho autor, kreslíř Petr Urban, zvolil kdysi toto příjmení náhodně. Netušil, že právě ve Smržovce na Jablonecku je obklopený mnoha skutečnými Pivrnci. "První Pivrnec se objevil v týdeníku Dikobraz někdy koncem roku 1985. Nebyl ani celý, nakreslil jsem jen vyplazený jazyk ve dveřích hospody. A připsal hlášku hostinského, „to je jazyk pana Pivrnce, to zas bude žízeň." "Jméno trochu připomínalo pivo, i když jeho původ s ním nesouvisí. Chtěl jsem postavičku typického českého povaleče i všeuměla přiblížit originálním příjmením, které nikoho neurazí. Nikoliv dřívě užívaným anonymním Novákem," vysvětlil kreslíř Urban. "Ani jsem netušil, že Pivrnec tak dlouho vydrží. Je mu stále asi 50 let, váží okolo metráku a dovede využít každé situace. Nejen v hospodách a v ložnicích. Kromě Čechů přirostl k srdci Němcům a Vietnamcům. Nejvzdálenější obrázek visí v plzeňské hospodě v jihovietnamském Saigonu," dodal. "Reakce na jméno přišla brzy. Nějaký skutečný Pivrnec mi volal a sprostě vynadal. Byl to ale jediný kritický ohlas kvůli jménu postavičky před mnoha roky. Po revoluci se naopak uskutečnilo první a zatím i poslední setkání Pivrnců v Chomutově. Přijelo 30 rodin. Lidé se dobře bavili a jeden pár se tam hned vzal. Na radnici jsme jim svědčil s přítelem Václavem Upírem Krejčím," připomněl Urban. Podotkl, že ho množství "živých" Pivrnců překvapilo. "Původ svého jména neznám. Pátral po něm můj strýc. Zjistil, že jméno užívali jeho předkové už v době Třicetileté války. Dál se nedostal a původ zůstal záhadou," připojil starosta blízkých Lučan Ladislav Pivrnec. "Je to skvělá postavička. Přesně jako náš děda, když lezl do schodů s batohem na zádech," dodala starostova matka.