Vlak přes střechu světa

V Himálaji od začátku měsíce vedle hukotu lavin, pískání dravců a křupání sněhu můžete slyšet i zvuky ve velehorách dost neobvyklé. Houkání vlaku a rytmické údery kol. Jeden z nejtěžších a nejhůře dostupných terénů světa byl totiž pokořen a propojen s civilizací. Jak? Železnicí s mnoha NEJ. Přinejmenším je nejvýše položenou železnicí na světě. Cesta z městečka Golmud v čínské západní provincii Čhin-chaj, kde dříve železnice končila, do hlavního města Tibetu Lhasy, měří 1142 kilometrů. Skoro celou cestu - tisíc kilometrů - jede vlak v nadmořské výšce přes čtyři tisíce metrů a jednou se vyšplhá i do závratných 5072 metrů. Do Lhasy se dá navíc nyní pohodlně dostat přímo z Pekingu. Cesta dlouhá 4561 kilometrů se překoná za dva dny. Za pouhý "litr" si můžete užívat krásy velehor, pochutnat si na rýži vařené v papiňácích - vysoká nadmořská výška normálnímu vaření nepřeje - a když na vás přijdou mdloby ze vší té krásy, stačí si "šluknout" z kyslíkové masky. Takže pěkná vyhlídková cesta... Čínský president Chu Ťin-tchao mluví o zázraku techniky. Tibeťané o hrozivém vpádu turistiky do jejich poklidné země. Omráčeni rozhodně nejsou ani ekologové. Ti upozorňují na to, železnice naruší křehkou rovnováhu velehor a tradiční migrační stezky zvířat. Navíc, pokud se bude podnebí zeměkoule skutečně oteplovat, rozmrzne permafrost - věčně zmrzlá půda, po které v mnohých místech trať vede a železnici naruší. A jak dopadla první jízda? 3. července se ve Lhase vymotali z vlaku znavení cestující, kteří dva dny před tím vyrazili z Pekingu. Mnozí z nich museli během jízdy použít kyslíkové masky, aby překonali zdravotní problémy způsobené příliš řídkým vzduchem ve velehorách. Třetina z nich měla zdravotní potíže. "Když jsme vystoupali nejvýš, bylo mi zle, zvedal se mi žaludek a bolela mě hlava," stěžoval si čínský turista Wu Ťia. Nebyla to tak trochu jízda hrůzy? Malé děti prý plakaly, senioři polehávali a ti, kdo na tom byli nejhůře, se zamkli na toaletách... Udělali snad někde čínští soudruzi chybu?