Tady žil, psal a pil Jaroslav Hašek

Právě v hostinci U české koruny, krčícím se pod mohutným středověkým hradem, napsal Jaroslav Hašek podstatnou část Osudů dobrého vojáka Švejka. Restauraci s penziónem dnes provozuje spisovatelů v vnuk a jeho rodina. "Cítil jsem to jako svoji rodovou povinnost," zdůvodňuje Richard Hašek, proč se ze štábního důstojníka a šéfredaktora odborného vojenského časopisu stal hospodský. Bouřliváckého bohéma, novináře, satirika a revolucionáře, jehož život je dodnes opředen mnoha legendami, přivedl z Prahy do sázavských hvozdů malíř Jaroslav Panuška v roce 1921. "Co víc jsem si mohl přát? Bydlím přímo v hospodě," říkával tehdy spisovatel. Hašek, znechucený atmosférou metropole po svém návratu z Ruska, přijel bez zavazadel jen na pár dnů, ale zůstal tu až do své smrti v lednu 1923. To už však nebydlel v hostinci U Invaldů, jak se podnik na náměstí tehdy jmenoval, ale se svojí ruskou ženou Šurou Lvovou v malém domku naproti. Psát ale chodil do výčepu dál. Co asi přinutilo věčného tuláka, že se usadil natrvalo a dokonce si tu pořídil dům? Kouzlo městečka pod hradem i jeho okolí. I Haškův vnuk, který je duchovním správcem dědečkova odkazu, potvrzuje, že Lipnice si uchovala svoje tajemné kouzlo dodnes. Když sem jezdil v 70. a 80. letech se zahraničními televizními štáby, narážel jen na zavřená vrata chátrající hospody, kde měla obec skladiště, a budově dokonce hrozilo zbourání. Podnik střídal majitele, až si celá Haškovic rodina řekla: "Dost!" Jen co se naskytla příležitost, objekt koupili a v říjnu 2002 slavnostně otevřeli. V restauraci nemůže chybět Haškův guláš, v podkroví zase apartmá nesoucí jméno slavného spisovatele a několik vzácných památečních relikvií, které rodina opatruje. Dokonce se tu občas pořádají konference o Haškově díle. Jak ty recesistické, tak ty seriózní. V blízkém domku sídlí i muzeum spisovatele, který je pohřben na zdejším hřbitově, a v žulovám lomu pod městem vzniká už druhým rokem Památník národního odposlechu.