Kameru museli balit do peřiny

Je to čtvrt století, co se z televizní obrazovky poprvé ozvala slova znělky dvanáctidílného dětského seriálu Přátelé zeleného údolí: "Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám." Příběhy městského chlapce Pavla, hajného Horyny a jeho psa Halušky Česká televize znovu reprízovala naposledy před pěti lety. Podle scénáře Jaroslava Müllera cyklus vznikal v letech 1979 - 1980 v údolí Velký Lipový v Beskydech a na natáčení se podíleli dva režiséři - František Mudra a Vojtěch Skopal. "I dnes aktuálním motivem příběhu je záchrana zeleného údolí. Stavba dálnic se ostatně i nyní dostává do konfliktu s ekologií. Když se dívám na seriál z odstupu dvaceti let, divím se, že jsme ho vůbec za tehdy daných podmínek natočili," uvedl později Mudra, který zemřel před třemi lety. Obtížné bylo především natáčení plaché divoké zvěře. Kameraman Ivo Popek se při práci s příliš hlučnou nekvalitní kamerou musel občas dokonce zabalit do peřiny. Divácká úspěšnost však tvůrcům vynahradila trampoty, s nimiž se potýkali při natáčení. Postavu hajného Horyny nezapomenutelně ztvárnil slovenský herec Vlado Müller. "Byl to nesmírně charismatický, dobrosrdečný člověk. Děti potřebují své vzory, někoho, ke komu by mohly vzhlížet, s kým by se mohly pozitivně identifikovat - a pro mě pan Müller byl bezesporu jedním z nich," říká dnes představitel hlavní dětské role Martin Čížek. Repríza seriálu v roce 1992 přitom mohla být jeho poslední. Ostravský archív byl zničen při povodních roku 1997. Seriál už však byl naštěstí přepsán z filmového pásu na video, které bylo uloženo mimo zatopený areál.