Rostu, rosteš, rosteme...

Lidstvo téměř po celém světě se za posledních sto let pořádně vytáhlo. Průměrný Čech dnes měří 180 centimetrů, žena o třináct centimetrů méně. Američtí vědci přitom spočítali, že ideální lidská výška je pouhých 1,69 metrů! Už dvacet centimetrů navíc znamená pro tělo pořádný zápřah. Srdce nestíhá, páteř trpí. Pro největší světové dlouhány je tak jejich výška pěkným utrpením. Člověk se přitom v průběhu dějin nezvětšoval pravidelně, ale v jakýchsi vlnách. Dokazují to nalezené kosterní pozůstatky. Tak například před 6500 lety byli lidé stejně vysocí jako v 19. století. Oproti tomu ve středověku prošlo lidstvo etapou zvláštního "scvrkávání se". Když se dnes podíváme na brnění středověkých rytířů, těžko si lze představit, že by se do nich vešli dospělí muži. Během 20. století pak lidé přidali ještě pár centimetrů navíc. Podle jedné studie vyrostli muži za posledních 80 let o 11,5 cm, ženy o 8 cm. Vždyť čtrnáctileté dívky dnes podle průzkumů měří v průměru 163 cm a jsou tedy vyšší než dospělé ženy před 40 lety! Kupodivu ale neplatí pravidlo, že všichni obyvatelé planety rostou stejně. Například takoví Chilané se naopak stále zmenšují. Vědci toto zmenšování se vysvětlují tím, že obyvatelé Chile nemají dostatek kvalitní potravy. Opravdu prokazatelné vysvětlení, proč lidé rostou nebo se naopak zmenšují, ale stále chybí. Jisté je jen to, že se na vzrůstu podílí kvalita života. Chudoba a nedostatek jídla tělesnému vývoji příliš neprospívá, zatímco lidé, kteří mají dost kvalitní stravy, vyspělou lékařskou péči a žijí v dobrých hygienických podmínkách, rostou jako z vody. Holanďané, kteří jsou dnes nejvyššími Evropany, patřili začátkem 19. století k nejmenším. V té době ale za sebou měli těžkou hospodářskou krizi. Na druhou stranu ale ani toto pravidlo neplatí všude. Třeba Portugalci, kteří žijí ve velmi kvalitních podmínkách, nikdy nedorostli do takové výšky jako Norové. Za posledních třicet let už toho člověk moc nenarostl. Je tak klidně možné, že naše současná výška je konečná a dál už se natahovat nebudeme. Příliš vysoká postava totiž pro člověka není moc výhodná. Zatímco tělo roste do výšky, srdce zůstává v původní velikosti. Krevní oběh přerostlého člověka je tak nadměrně zatěžovaný, větší zátěž nese i kostra. Lidé navíc rostou do výšky, ale jsou štíhlejší, protože obvod hrudníku se nezvětšuje. Hlava se prodlužuje, což může oslabit oči a způsobit vyšší výskyt krátkozrakosti. Vědci v USA vypočítali ideální výšku člověka. Výsledný údaj - 169 cm - je šokoval. Ani další zjištěné údaje nejsou moc povzbudivé: kdo má dvacet centimetrů navíc, spotřebuje o 50 procent víc energie a zkonzumuje o 30 procent víc potravin. Se zdravotními problémy se potýká i současný nejvyšší muž světa, Ukrajinec Leonid Stadnik. Ten měří úctyhodné 2,53 metru a stále ještě roste! Leonid se začal nezvykle vytahovat ve čtrnácti letech, kdy mu lékaři během operace zřejmě stimulovali hypofýzu, neboli podvěsek mozkový. Dnes má 200 kg a stěžuje si na bolesti v kolenou. Své si se svým tělem užil i nejvyšší muž, jaký kdy žil - Američan Robert Wadlow. Když v roce 1940 v pouhých 22 letech zemřel, měřil 272 cm. Příčinou smrti byl nádor na hypofýze. Na zdravotní komplikace spojené s výškou zemřel v pouhých 45 letech i historicky nejvyšší Čech - Josef Drásal. Ten se narodil v roce 1841 a měřil 253 cm. Nadměrná výška samozřejmě ztěžuje i další věci. Nejvyšší ženě světa, Číňance Jao Defen, která měří 235 cm, nezbylo nic jiného, než se předvádět jako rarita v cirkusu. Její chodidlo měří 62 cm, což by v evropském značení odpovídalo botám číslo 78. Normální pánská velikost je přitom 44 až 45. Jak se zdá, mít vytáhlé tělo není žádná výhra. Však se antropologové pošklebují, že vyšší postava není ve skutečnosti ničím jiným, než omylem evoluce.