Divoká jízda na dvou kolech

5. května 2006
15:00

Redaktorka Blesku prožila a zároveň i přežila den s kaskadéry. Co všechno musí takový člověk umět? Dozvíte se v článku

Proskakují ohněm, jezdí po dvou kolech, hrají si s třaskavinami a nastavují svůj život za jiné. Na těle mají nespočet šrámů a s lékařským skalpelem a jehlami se znají velmi dobře. Řeč je o profesionálních kaskadérech. Abych si vůbec dokázala představit práci kaskadérů, rozhodla jsem se, že mezi ně vyrazím a jejich práci si na vlastní kůži "osahám". V redakci jsem se s kolegy rozloučila, sepsala jsem závěť a vyrazila na příbramské letiště za nejlepší českou kaskadérskou skupinou Stunts riding show. V sobotu brzy ráno mě dva muži a jedna dáma už netrpělivě očekávali. Šéf skupiny Petr Hnětkovský (52) mi pak vysvětlil, co se vlastně bude odehrávat. Bylo třeba i domluvit, do které disciplíny se zapojím já. Divokou jízdu na motorce po zadním kole jsem odmítla, ale objet letiště v autě na dvou kolech - to mě už docela zaujalo. Po krátké rozcvičce, kdy se všichni tři honili na motorce, autem a v motokáře jako šílení po celém letišti se otevřely dveře automobilu a zazněla strašidelná věta: "Nastupte si." Z úst ji ale vypustil právě Petr Hnětkovský, což mě trochu uklidnilo, protože je považován za jednoho z nejlepších kaskadérů. "Zapomeňte na bezpečnostní pásy, zapomeňte na strach, zapomeňte na zmatkování," zněly první příkazy. "Nic se nemůže stát, maximálně se překulíme na bok." To mě ale moc neuklidnilo, protože strana, na kterou bychom se přetočili, byla právě ta, na které jsem se nacházela já. Radši jsem se ještě v duchu pomodlila a chytla se oběma rukama, kde to jen šlo. "Nebojte, pojedu opatrně, přece si neodřu lak na autě," řekl s nadsázkou Petr Hnětkovský a zařadil jedničku. Pak začal nabírat rychlost a přesně ve chvíli, kdy jsem chtěla říct, že se bojím, jsme najeli na rampu a nahnuli auto. "Tak co, v pohodě?" Křičel na mě z výšky vysmátý kaskadér. Odpověděla jsem, že jo. A to i přesto, že jsem měla deset centimetrů od hlavy tvrdý beton a do zpěvu mi zrovna nebylo. Po chvíli jízdy po dvou kolech se mi ale do krve vyplavil adrenalin a já si jízdu začala na plné pecky vychutnávat. Bohužel jsem se ale o tuto informaci podělila i se svým "bláznivým" řidičem. Ten si mé nadšení vzal k srdci a provezl mě na dvou kolech okolo celého letiště. Pravda, když jsme na chvíli zakolísali a já se přiblížila k zemi, trošku mě přepadly obavy, ale ty se po chvíli rozplynuly. "Je to prostě paráda," křičela jsem na celé okolí. Asi po pěti minutách jízdy jsme se vrátili všemi čtyřmi koly zpět na zem. Ulevilo se mi, že jsem přežila, ale to jsem ještě netušila, co na mě Petr Hnětkovský chystá dál. Auto rozjel obrovskou rychlostí, uprostřed letiště pak sešlápl brzdu a několikrát jsme se otočili kolem vlastní osy. Jako na kolotoči. Neměli jsme ale zcela zastavit. Následovalo další šílené rozjetí auta přímo proti jeho dvěma kolegům. Zavřela jsem rychle oči, protože jsem čekala, že tohle nemůže dobře dopadnout. Naštěstí dopadlo. Zastavili jsme asi dva centimetry od nich. "Nebojte, mám to natrénované," smál se kaskadér. Z auta jsem nakonec vyšla po svých s úžasným pocitem, že jsem vyzkoušela něco nového, zakázaného a vzrušujícího. Pokud by vás to taky lákalo, určitě do toho jděte. Ale raději si na to najděte odborníky. Kdybyste to chtěli vyzkoušet sami ve svém autě, nemuselo by to dobře dopadnout.


Kaskadéři mají své Oscary Několik českých profesionálních kaskadérů už dokonce bylo nominováno na prestižní ocenění Taurus, což je vlastně obdoba Oscarů. Nejúspěšnějšími z nich byli bezesporu Ruda Vrba a Radek Bruna. Ovšem všechno má své pro a proti. Nominace i cena samotná je často vykoupené velkou bolestí. "Sice si za posledních 18 let nepamatuji žádný smrťák českého kaskadéra, ale úrazy jsou běžné. Jen já sám jsem ležel dvakrát v nemocnici s naštíplou páteří," vzpomíná Martin Hub. Jak se stát kaskadérem 1/ Musíte mít přirozené pohybové schopnosti. Důležitá je však také sportovní průprava. Vítaní jsou gymnasté, boxéři nebo karatisté. 2/ Pokud jste hodně mladí, na tuto profesi zapomeňte. Je totiž třeba, aby měl člověk více zkušeností a byl rozvážný. Vítaní jsou lidé kolem 30 let. 3/ Obraťte se na největší českou filmovou kaskadérskou společnost Filmka. Když projdete úvodním pohovorem a testem fyzické zdatnosti, máte vyhráno. 4/ Každý kaskadér musí umět všechno. Dobrá je však i specializace - ať už na auta, motorky, rváče nebo koně. 5/ Pokud skutečně chcete být kaskadérem, musíte mít velký talent a ostré lokty. Tahle branže je totiž velmi lukrativní a hlavně nabitá lidmi, takže o průměrného kaskadéra není zájem. Musíte být nejlepší!
Jsou skoro rodina Petr Hnětkovský spolu s manželkou Terezou KavanovouHnětkovskou a kamarádem Pavlem Korychem jezdí na vystoupení po celém světě. Jejich show je ojedinělá v tom, že propojuje automobilové kaskadérské prvky s motocyklovými, a proto oslovuje jak milovníky automobilů, tak nadšené motorkáře. Například při jízdě autem po dvou kolech jede v jeho těsné blízkosti motorka, motokára nebo se Tereza Kavanová zavěsí na podvozek. A tohle umí opravdu jen pár odvážlivců. Ne nadarmo skončili také Stunts šestí na mistrovství světa kaskadérů. "Objednat si nás může úplně každý. Musí ale počítat s tím, že třicetiminutové vystoupení stojí zhruba 35 tisíc." Petr Hnětkovský Ač je profesionálním hasičem, kaskadérské profesi se věnuje už pětadvacet let. Začínal v osmdesátých letech. "Tehdy jsem závodil v karate a jezdil na motorkách. Jenže to pro mě bylo málo, chtěl jsem něco víc," vzpomíná na své začátky. A protože ho lákalo kaskadérství, vyhledal nestora českých kaskadérů Jaroslava Tomsu, který jej k profesi přivedl. "Nejprve jsem dělal autorodea, pak jsem začal postupně dostávat nabídky i k filmu." Setkal se zde i se spoustou zahraničních hvězd. "Nejradši vzpomínám na Johnyho Deepa. Zpřátelili jsme se na natáčení filmu From Hell, je to moc fajn kluk. Pohodovej a hlavně si nehraje na žádnou velkou hvězdu," usmívá se. Naopak prý s Brucem Willisem asi přátelé nikdy nebudou. To poznal na natáčení Hartovy války. "Je to profík každým coulem. Na place ho zajímá jen natáčení, jinak se s nikým nebaví. S nikým nekomunikuje, dokonce se ani neusmívá. A když dotočí scénu, hned zmizí do karavanu. Je to dost nedostupný člověk." Ovšem setkávání s hvězdami je tou příjemnější stránkou kaskadérské práce. Pak jsou tu ještě úrazy. "Jednou jsem málem uhořel. Už ani nevím, co jsme točili, ale pamatuju, že televizní pyrotechnici dali na plac trošku víc trhaviny, než bylo třeba. Prostě to špatně spočítali. Já jsem to odnesl ohořelým obličejem a dvouměsíční neschopenkou. Ale to se prostě stává, kaskadér se zkrátka neobejde bez šrámů," vysvětluje. Tereza Kavanová-Hnětkovská S kaskaderstvím začínala už v šestnácti letech. Tři sezóny se věnovala jen motocyklům, a i když zažila pár kolizí, které ji na pár měsíců vyřadily ze všedního života, zůstala téhle profesi věrná. Na začátku sezóny 2002 se seznámila s Petrem Hnětkovským a rovnýma nohama naskočila do jeho show. Netrvalo dlouho a vztah dvou kolegů přerostl v lásku. Ač je mezi nimi rovných třicet let rozdíl, klape jim to prý výborně. "Jen o mě má můj muž občas strach," přiznává půvabná blondýnka, která se v posledních letech musela naučit spoustu nových věcí. "Přišlo i na prvky, při kterých jsem se začínala bát i já sama, ale nikdy jsem ještě neodmítla zkusit něco nového." Pavel Korych Čtyřiadvacetiletý Pražák začal na motorkách jezdit už v šesti letech. "Je to moje největší láska," přiznává. Na svém kontě má stříbrnou medaili z mistrovství České republiky o kaskadéra roku, 12. místo vybojoval na evropském šampionátu a šestou příčku obsadil na mistrovství světa. I Pavel Korych si občas zahraje v nějakém filmu (např. Triple X s Vin Dieslem) V současné době však leží v nemocnici. Nevyšel mu nový kaskadérský trik na motorce a má rozbité rameno.
Filmy, ve kterých excelují Češi Čeští kaskadéři se podílejí na natáčení hollywoodských trháků velmi často. Dokonce měli tu možnost objevit se ve filmech jako Gladiátor, Zachraňte vojína Rayena, Mumie, Van Helsing, Troya, Blade nebo Titanic. Nechybí ani v právě natáčené nové Bondovce. A pokud budete mít bystré oko, možná budete mít to štěstí, že v některé z akčních scén zahlédnete i Petra Hnětkovského. Americký velkofilm Titanik se českými kaskadéry jen hemžil. K natáčení jich bylo přizváno sice jen dvanáct, ale každý z nich představoval v různých převlecích asi patnáct lidí. Byli angažováni na nejnáročnější záběr, kdy se z rozlomené lodi z výšky 25 metrů muselo do vody "sesypat" na dvacet těl. Záběr, který ve filmu trvá jen pár minut, se natáčel čtrnáct dní. Skákalo se i šestkrát za sebou. Voda měla asi 16 stupňů a teplota vzduchu v noci dosáhla jen 6 stupňů. "Byli jsme pořád podchlazení a taky unavení, protože se točilo hlavně v noci," vzpomíná Martin Hub, který v Titaniku dokonce dostal i malou roli. "Hrál jsem českého pasažéra, který rve synka z náručí DiCapriovi, jenž ho chtěl zachránit, a zařve na něj přitom: "Idiote, dej sem to dítě!" Martin Hub měl to štěstí, že se při natáčení Titaniku stihl osobně seznámit nejen s Leonardem DiCapriem, ale i s Kate Winslet. "Leo je strašně fajn kluk. Dokonce si vzpoměl, že byl jako mladíček v Čechách. I Kate je hrozně milá dívka. Rozuměli jsme si. Měl jsem dokonce to štěstí, že jsem se s ní setkal ještě po letech v Maroku při natáčení filmu Mumie. Ona tam sice natáčela jiný film, ale potkali jsme se a popovídali. Bylo to příjemné setkání."
Chcete si sami zvednout motorku? 1 / Sedněte na motorku a hned dejte nohu na páku zadní brzdy. Včasným zašlápnutím zabráníte saltu vzad. Hlavně se uvolněte a nebuďte v křeči. 2/ Jeďte pomalu na volnoběh. Trochu přidejte plyn a ucítíte, jak vás zrychlení tlačí dozadu. 3/ Zmáčkněte spojku, ale jen trochu. Hned jak ji stlačíte, přidejte víc plynu a spojku rychle, ale plynule pusťte. Nepouštějte ji moc rychle, jinak vám motorka vystřelí nahoru moc zběsile. 4/ Trik je v rychlosti pouštění spojky. Ze začátku se vám určitě ani neodlepí kolo od země, ale postupným trénováním vám ten "grif" přejde do krve a začne se vám dařit. Hlavně se vyvarujte rizika převrácení dozadu. Původcem tohoto problému je buď moc plynu, nebo rychlé uvolnění spojky. Anebo oboje. 5/ Pokud už jedete s kolem ve vzduchu, máte na výběr ze dvou možností. Buď přidáte plyn a zvednete se s motorkou ještě výš, nebo uberete a spadnete zpět na zem. 6/ Jako amatér můžete motorku zvednout jen do úhlu asi 80 stupňů. Profesionální kaskadéři ji však umí zvednout až na 110 stupňů. Ale máte-li rádi život, tak to raději nezkoušejte. 7/Až budete chtít motorku položit zpátky na zem, nesmíte úplně zastavit. Při klesání jen mírně uberte plyn. Až bude kolo těsně nad zemí, opět zrychlete. Vypadá to sice nelogicky, ale jen tak padnete na zem lehce a měkce.