Trhání proutí zabíjí včely!
Pletení pomlázek k Velikonocím neodmyslitelně patří. Dokonce i ochranáři nad řezáním proutí přimhouří oko
Už to vypuklo! V honbu za vrbovým proutím se pravidelně promění čas před velikonočními svátky. Tradice v pletení pomlázek na Vysočině stále přetrvává. To se ale nelíbí včelařům a košíkářům. Podle těch prvních hmyz přichází o první potravu, výrobci proutěného zboží zas o základní surovinu. Na vrbovém proutí utrženém v tomto období a uloženém do vázy s vodou totiž začátkem května vykvetou populární kočičky. A ty nesmí v žádné domácnosti chybět! "Je to první pastva pro včely. Ty do úlů přinášejí pyl a sladinu právě z vrby jívy a lísky," zdůrazňuje jednatel včelařů z Počátek na Pelhřimovsku Karel Parkan. Pro košíkaře je zase na jaře sklizené proutí tou nejlepší surovinou nejen pro pomlázky, ale i další jejich výrobky. Podle ekologů je ale oškubávání vrb spíš přírodě ku prospěchu. "Je to sice skutečně první pastva pro vylétlé včely, ale pokud se neničí bezohledně celé keře, aby se pak kočičky mohly prodávat někde na tržišti, přírodě to zase až tak nevadí," míní šéf ochranářů na Vysočině Václav Hlaváč. Shovívaví jsou v tento čas ochranáři také k pletařům pomlázek. "Košíkářské vrby se pěstují především k těmto účelům a ani ostatním vrbám na březích potoků tento pochopitelně rozumný prořez nijak nevadí," dodává Václav Hlaváč. Ekologové v upletených velikonočních pomlázkách naopak spatřují kvalitní biomasu, kterou by se prý nechalo vytápět po několik týdnů hned několik měst.
NEJpomlázky mají na Vysočině Největší i nejmenší velikonoční pomlázku na světě mají v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. "Ta největší měří 583 centimetrů a nejmenší pouhých třináct milimetrů," prozradil Blesku Mirek Marek z pelhřimovského muzea. "Ta největší byla Robertem Zauerem z Teplic upletena z osmi dvouletých vrbových prutů. Oproti tomu nejmenší "mrskačka" je upletena Romanem Magnou z Černé Hory. Je rovněž z osmi proutků a mašle na ni se musela vázat pomocí pinzety," dodal Marek.
