Blondýnka ve stíhačce!

Je to příběh jako vystřižený z amerického filmu. Hlavní hrdinkou je štíhlá modrooká blondýna, která by se spíš hodila do světa modelingu. Muži se o ni perou, ale ona má jiné starosti. Pilně studuje a prohání se v kokpitu bojové stíhačky. Teprve dvaadvacetiletá Kateřina Hlavsová je vůbec první ženou, která byla přijata na obor pilot vojenského letadla. Praporčice Kateřina seděla v letadle poprvé v deseti letech. "Vyrazili jsme s rodiči na dovolenou k moři a dostala jsem se tehdy do pilotní kabiny. Byl to okamžik, který rozhodl o mém budoucím povolání," vypráví atraktivní dívka. Ve dvanácti měla o letadlech větší přehled než kdejaký dospělý. A v pubertě už zjišťovala, jak získat "piloťák". Tehdy ovšem zasáhli jinak tolerantní rodiče: Nejdříve si udělej klasický řidičák, teprve pak ti povolíme létání. Přestože tedy létala od sedmnácti, závěrečné zkoušky složila později. Jsi blázen! O pár měsíců později Kateřina rodiče šokovala znovu: Oznámila jim, že jde do Brna studovat obor pilot vojenského letadla. "Máma mi řekla, že jsem se zbláznila, a táta se tomu hrozně smál," vzpomíná žena, která se dříve hodně věnovala lednímu hokeji a lyžování. Sportovní minulost se jí hodila. Přijímací zkoušky na vojenskou školu se skládaly převážně z fyzických testů. "Navíc jsem pak musela projít také náhradní vojenskou službou. Tady nikdo nebral ohledy na to, jestli jsem či nejsem žena. Prostě jsem to musela zvládnout," vypráví mladá pilotka. Byla první ženou přijatou na tento obor. A jak se k ní chovali a chovají muži? "Jsou skvělí, nikdy jsem s nimi neměla jediný problém. Tvoříme bezvadnou partu." Tvrdý výcvik Mladá hvězda v oblacích končí poslední semestr vysoké školy a v druhé půli roku ji čeká nejen závěrečná bakalářská práce, ale hlavně tvrdý intenzívní výcvik na stíhačkách. "Během studia jsme se učili na všem, co létá. Teď už nás však rozdělili podle toho, na co máme a kam bysme rádi. A musíme projít tvrdým drilem, abychom se ve vzduchu naučili zvládat každou situaci." Právě stíhačky se pilotce stanou v příštích letech denním chlebem. "Po vojenské škole se musíte na deset let upsat armádě, že pro ni budete pracovat. Oni vám financují studium, vy pro ně pak děláte," vysvětluje. A kolik hodin má mladá praporčice nalítáno? "Těch je nespočet. A lítala jsem snad už na všem. Dokonce si občas vyrazím z Pardubic na kafe za kamarádkou do Prahy. To lítám obyčejným "motorákem". V rámci výcviku, pochopitelně," směje se. Na muže nemá čas! S budoucím povoláním dcery se již rodiče smířili. I když strach zvláště maminku ještě neopustil. Ona je však uklidňuje. "Že je létání nebezpečné? To není pravda. Ve stíhačce se vám nemůže nic stát. Tedy pokud neuděláte hrubou chybu nebo nevysadí všechny motory," vysvětluje. Pokud prý je na letecké dopravě něco nebezpečného, pak jsou to ultra-lighty. "Tam nikdy nevíte, co se může stát. Na těch mě ale neuvidíte. Létám jen na velkých strojích." A co milostný život? "Ten teď neřeším. Zatím se chci věnovat jen létání. Muže a mimčo si pořídím, až na to přijde ta správná doba."