Mám tvář z mrtvoly!

Když se podívá do zrcadla, uvidí tvář cizí mrtvé ženy. Když se zasměje, pak rty sebevražedkyně. Francouzka Isabelle Dinoire (38), rozvedená matka dvou dětí, je první na světě, které francouzští lékaři při 15hodinovém zákroku provedli částečnou transplantaci obličeje. Dostala rty, bradu a nos jiné ženy, která se oběsila. Isabelle se cítí bezvadně, svým novým vzhledem je nadšena a už do šesti týdnů by mohla být propuštěna z nemocnice. V květnu letošního roku se Isabelle zhroutil svět. Opustil ji přítel a přišla o práci. Rozhodla se skoncovat se světem a spolykala prášky na spaní. Pokus o sebevraždu jí nevyšel. Když se ji její milovaný černý labrador pokoušel probrat z bezvědomí, v panice jí roztrhal tvář. Lékaři toho nemohli moc dělat, Isabelle zůstala znetvořena, ven chodila pouze s maskou, nemohla pořádně mluvit a jídlo jí vypadávalo z úst. Lyonský chirurg JeanMichel Dubernard, který se v roce 1998 proslavil první transplantací ruky, prozradil, že operaci dlouho zvažoval. Bylo zde mj. velké riziko, že cizí tkáň její organismus nepřijme, navíc hrozilo zvýšené nebezpečí rakoviny kůže. Nakonec se slavný chirurg poté, co uviděl nebohou ženu, rozhodl zákrok provést. Isabelle byla transplantována část obličeje sebevražedkyně, která byla po převozu do nemocnice klinicky mrtvá a jejíž příbuzní dali okamžitý souhlas k odebrání obličeje. Prvním krokem bylo, že lékaři "vystavěli" Isabellin obličej silikonovou protézou. Následovalo oddělení střední části obličeje z dárkyně, který byl na silikónovou protézu našit a spojen s cévami, svaly a nervy. A jak bude Isabelle vlastně vypadat? "Bude jiná než dřív. Ale nebude mít tak úplně podobu mrtvé ženy. Bude to takové smíšení podob obou žen," říká lékař. A co na to Isabelle? "Jsem šťastná. Nemůžu se odtrhnout od zrcadla. Vypadám dokonce líp než před tragédií. Jsem této ženě, která mi dala svůj obličej, velmi vděčná. Děkuji její rodině, že povolila operaci. Děkuji jí z hloubi srdce," vzkazuje Isabelle, která si také nemůže vynachválit práci chirurgů. A ti jsou více než nadšeni. "Vzhled transplantovaných míst je normální. Domů by se mohla vrátit už za čtyři až šest týdnů. Pro úplné navrácení do normálního života po stránce pohybové, citlivostní a psychologické bude však potřebovat asi šest měsíců," míní Dubernard. A Isabelle, jejíž labrador musel být na příkaz úřadů utracen, si už také pořídila nového pejska, tentokráte kokršpaněla...