Život ve stínu hamburgrů

Z třicetidenní hamburgrové odyseje pokusného redaktora Nedělního Blesku uplynulo právě včera dvanáct dnů. Nikdy jsem si nepomyslel, že můj život bude 'byť po relativně krátký časový úsek' určovat něco tak přízemního, jako přisládlá houska s různorodým obsahem. Případně něco podobného, ovšem výhradně z provozoven McDonald´s. Smyslem mého pokusu je ověřit si 'na vlastní kůži', co s Evropanem tahle strava made in USA udělá. Uvidím, po měsíci si zopakuji rozbor krve a naměřené hodnoty porovnám. Stejně jako krevní tlak a váhu. Za zmíněnou dobu (tj. až do včerejší soboty 3.prosince) jsem toho u McDonaldů snědl dost. Někdy jsem se musel přemáhat, jindy jsem se řídil pořekadlem o hladu a nejlepším kuchaři a tu a tam jsem nic nenamítal. Na druhé straně jsem se ale zatím nepotýkal s nějakou krizí, vzniklou tak razantním přechodem na jiný způsob stravování. Nestýská se mi po svíčkové nebo řízku, nechybí mi uzeniny, sýry nebo typicky české speciality - ovar, tlačenka nebo kachna. Fakticky jediné, co z manželčiny kuchyně opravdu postrádám, jsou polévky. Někdy se mi až kroutí jazyk, když na ně pomyslím. A teď ke statistice. Dosud jsem zkonzumoval deset hamburgrů Big Mac (228 kcal každý; tj. 2228 kcal celkem), třináct hamburgrů McRoyal (celkem 2688 kcal), sedm obyčejných hamburgrů (1610 kcal) tři McFish (828 kcal), dva Cheesburgry double (490 kcal), jeden Cheesburger obyčejný (241 kcal), dva kuřecí hamburgry (504 kcal), jedenáct porcí velkých hranolků (3 100 kcal), dvě kuřecí tortilly (472 kcal), pět zahradních salátů (80 kcal), jeden pomerančový džus (41) a jednu zmrzlinu s jahodami a čokoládovou polevou (167 kcal). Tu musím opravdu pochválit, ta se jim bez nadsázky povedla. Celkem jsem za dvanáct dnů přijal 12 449 kcal, což je s největší pravděpodobností dost výrazně pod hodnotami, které jsem do sebe dostával před započetím pokusu. Vzhledem k tomu, že člověk mého věku (tj. kolem padesátky) a vykonávající lehkou až středně těžkou fyzickou práci by měl přijmout denně zhruba 2140 kcal, možná i pár kilo za pokus shodím. Zřejmě také proto, že jsem musel vysadit veškerý alkohol, včetně piva. U McDonaldů jsem zatím vypil jednu light colu (prý je úplně bez kalorií - viz Internet), jeden džus, jednu kávu a jeden čaj. Jinak si tam kupuji vodu, přírodní, minerální a neperlivou. Když mne přepadne žízeň doma nebo v práci, řeším to neslazenou kávou a hořkým čajem - zeleným, černým nebo mátovým. Zejména ten posledně jmenovaný jsem si oblíbil. Má totiž pomáhat při úpravě trávení a nadýmání. A věřte, že to stále potřebuji. Paní doktorka mi to na závěr pokusu zcela jistě vysvětlí, ale já se zatím potýkám s trávícími obtížemi, které jsem předtím neznal. Zácpu střídá opačný problém a já musím v zájmu pokusu ponechat věcem volný průběh. Ze stejného důvodu nepoužívám ani sůl, ani koření, i když by to mcdonaldova strava opravdu vyžadovala. Alespoň podle mého vkusu. Pokus 'na vlastní kůži' pokračuje dál. Příští informace budou za týden.