Chcete také něco podepsat?

Připadám si jako nějaká herečka a jsem z toho nesvůj. Začalo to, když mi šel za kmotra knihy Karel Gott a tleskal mi. To se ještě nikomu z naší vesnice nestalo. Je fakt, že i když jsem zastydlý bigbíťák, máme hodně společného. Také rád zpívám a také, když jedu někam do ciziny, hned o tom píše Blesk. S Mistrem jsme pak seděli u piva a kecali, s ním se strašně dobře povídá. I když cestuje s tolika kufry. No a potom jsem si dal do batohu náhradní trenýrky, suvenýry pro čtenáře a vyrazil podepisovat knížku "Cesta kolem světa za 99 dní" po knihkupectvích Kanzelsberger. Šéfová prodejny v Olomouci se divila, že jsem přijel vlakem a tramvají, tak jí povídám, že přece nebudu létat vrtulníkem. Průvodčí v tom vlaku říkal, že si v knížce přečetl nejdřív kapitolu o Austrálii, protože se tam chystá. Je dobře, že čeští železničáři takhle cestují. Nějaký chlápek mě následně obvinil, že se za Českého Honzu jen převlékám. Na otázku, co bych z toho měl, nedokázal odpovědět. A takové ty další věci: Dobrou klobásu ve stánku na nádraží aby člověk pohledal, všude se nacpaly fast foody. V Ostravě jsem zašel do hospody u nádraží na gulášek a byl strašný. Vařil ho prý Vietnamec. S pivem v pohodě. To si držíme. Ženský máme fakt nejhezčí. Krasavici v Břeclavi jsem daroval na její přání Blesk a ona litovala, že jede opačným směrem. To se mi při mé postavě už dlouho nestalo. Všude potkávám Ukrajince a Asiaty, sem tam černocha. Jsou v pohodě. Pak že jsme rasisti. Tolik heren a kasin nemá žádná země na světě. Vlaky se lepší, zpoždění minimální, jen kdyby v jediném kuřáckém kupé vždycky neseděli samí nekuřáci, před kterými je člověku blbý si zapálit. Ale tak už to v životě chodí..