Tak trochu jiné rosničky...
Každé malé dítě ví, že rosnička dokáže předpovídat počasí. Málokdo ale tuší, že ke zvířecím meteorologům patří kromě zelené žabky i pijavice, krávy, zajíci nebo ovce.
Skáčou vaše slepice do kurníku po levé noze a kočka koulí očima v protisměru hodinových ručiček? Že nevíte, co to znamená? Tak tedy: ráno a dopoledne místy zataženo s nízkou oblačností, ojediněle mlhy. Nejvyšší denní teploty 15 až 19 stupňů. Mírný jihovýchodní vítr 3 až 7 metrů za sekundu. Tlaková tendence: slabý pokles, později setrvalý stav. A pokud jste to z řeči zvířat nevyčetli, Nedělní Blesk vás to naučí! Třeba takovému hloupému Honzovi byla tahle schopnost vždycky náramně užitečná. Zvířata totiž mohou počasí předpovídat spolehlivěji, než leckterá miss, která se v televizi vydává za rosničku. Chcete vědět, jak bude zítra nebo kdy přijde zima? Stačí znát, na koho se v zvířecí říši obrátit a co pozorovat. Kdysi to bylo určitě jednodušší. Celý "hydrometeorologický štáb" seděl na dvoře a pozorný hospodář v minutě věděl, co a jak. Kráva podojila o litr méně mléka. "Jo, jo, zítra bude pršet." Pes má už teď v říjnu huňatý kožich! "Jo, jo, zima bude dlouhá," povzdechl si hospodář. Jenže. Váš pudlík nebo přešlechtěná Míca už změny počasí nevěští spolehlivě. Proč? Zvířata stejně jako lidé už nežijí v přímém kontaktu s přírodou. Přicházejí tak o schopnost reagovat na nejrůznější klimatické vlivy, kterým byl vystavený pes, přivázaný celý rok u boudy. A na koho se tedy dá spolehnout? Pozorujte hmyz. "Když létá, působí na něho vzdušné proudy, které ho unášejí," vysvětluje Romana Anděrová z pražské zoo. "Při poklesu tlaku, který přináší déšť a špatné počasí, se hmyz dostává do spodních vrstev ovzduší." Za hmyzem se vydávají vlaštovky a jsme u toho. Vlaštovky létají nízko, bude pršet. Zvířata změny v atmosféře cítí i několik dní dopředu. Na zaručené dlouhodobé předpovědi se ale příliš spolehnout nedá. Například. V pražské zoo ještěrky "uložily" k zimnímu spánku už v září. Bylo několik chladných dní, a pro ještěrky jednoduše začala zima. Že teď svítí sluníčko a je kolem dvaceti? To nevědí. Co si myslí zoologové Zvířata reagují na souhrn všech klimatických vlivů, které na ně působí. Řídí podle toho nejen své momentální chování, ale i dlouhodobější roční cyklus. Co si myslí meteorologové Zvířata předpovídají s určitým předstihem, protože změny tlaku probíhají několik dní před změnou počasí. Na zvířata se dá rozhodně spolehnout v případě zemětřesení, kdy se chovají neklidně. Co si myslí Alena Zárybnická? "Na ´předpověď počasí´, kterou nám poskytují zvířata svým chováním, se příliš spoléhat nedá. Než meteorolog něco vypustí z úst, tak si tím musí být nejméně na 80 procent jistý. A tady se spíše spolehne na techniku než třeba na vlaštovku, která létá nízko při zemi. Její chování je jen obrazem toho, co se aktuálně v atmosféře odehrává. Příliš bych nedala ani na dlouhodobé výhledy. Ať mě statistika přesvědčí, že se mýlím!"
Jak poznáte, že bude pršet? Vlaštovky létají nízko při zemi, kam se vydávají za hmyzem. Za hmyzem se na zem vydává i rosnička. Pijavice vystupují na hladinu. Komáři jsou aktivnější. Krávy mají méně mléka. Musejí se ohánět po komárech a nemohou se nažrat. Před bouřkou jsou včely nervózní a píchají. Možná bude pršet, když: Psi žerou trávu. Shlukují se vrány. Kvákají žáby. Zajíci opouštějí vysokou trávu. Ovce se trkají.
Jak poznáte, že bude hezky? Rosnička sedí na listech. Pijavice leží v písku nebo na dně nádoby. Líhnou se motýli. Komáři a mušky létají ve velkých hejnech. Možná bude pěkně, když: Kočky si lížou tlapky Pavouci tkají pavučiny Pravidelně kukají kukačky Ptáci doširoka roztahují křídla
Kdo přináší jaro? Čápi přilétají až tehdy, když nehrozí noční mrazíky. Jaro tak začíná mezi 1. až 30. dubnem. Kdo odpíská léto? Rorýsi. Ti odlétají jako první z tažných ptáků. Tuhá zima bude, když: Včely si zacpávají vchod do úlu. Mraveniště jsou vysoká a mravenci pod nimi zalézají hluboko do země. Zvířata mají husté zimní kožíšky. Lesní zvířena má velké zásoby tuku. To se ale pozná až v listopadu. Jaká by měla být letošní zima? Zvířata, například ježci, se snaží co nejvíce "přibrat". Tuší, že je čeká dlouhý zimní spánek. Mnohá zvířata, která pobývají venku, mají už teď huňaté kožíšky. Zima by tak měla vládnout poměrně dlouhou dobu.
