Vypijte ho alespoň litr!
Podzim bez burčáku nemůže být! Blesk proto zjišťoval, jak se v podhradí historického Karlštejnu burčák vyrábí.
Podzim bez burčáku? To přece nejde! A když je to "mladé víno" přímo z podhradí historického Karlštejna, kam přivezl první révu už Karel IV., to už se vůbec nedá odolat. Jak se ve zdejší Výzkumné vinařské stanici burčák vyrábí, zjišťoval právě v těchto dnech Blesk. Na burčák se používá odrůda veltlínské červené rané a moravský muškát a celá výroba je ruční. "Pravý burčák je jen 2 až 3 hodiny, má dostatečné množství cukru a hladina alkoholu je vyrovnaná, pozná to ale jen pravý vinař. Po této době už jeho kvalita klesá," upozornil sklepmistr Robert Žára. A jak se tedy burčák vyrábí? Z rukou sběračů jde réva na váhu, pak se v "mlýnkoodzrňovači" oddělí od stonků a nakonec putuje do nádrže a lisu. "Pokud jsou hrozny nahnilé, přidáváme oxid siřičitý. Nakonec se směs dostane do nakvášecí nádoby," vysvětlil Žára. Zde se mošt ohřeje a poté jde do kvasných nádob, kde zůstává zhruba pět dní, než je z toho burčák. Celý proces zpracování jedné várky, což je 25 metráků hroznů, trvá asi dvě a půl hodiny. Burčák má pět procent alkoholu. "Nejlepší je ho koupit a do druhého dne vypít," radí sklepmistr. "Burčák je česká specialita, ve světě se nepije. Tvrdí se o něm babkovská povídačka, že by se ho mělo vypít pět litrů, aby se obměnila krev, já doporučuji pít litr jeden," zakončil sklepmistr.
Zajímavosti o hradním burčáku * Podle lingvistů se označení burčák vyvinulo od slova bouře, bouřit * Vinohrad u Karlštejna existuje 27 let. Původně sloužil jako karanténní stanice. Víno, které se vozilo do Čech, se tu zkoušelo, jestli nemá révokaz. Révu z Rakouska a Burgundska sem kdysi přivezl i Karel IV. * Hradní vinice se nezalévají ani když je sucho. Vinice má 10,5 hektaru plodné plochy a pracuje tu sedm zaměstnanců.
