Žádné ruce, žádné nohy

Jedenáctiletá polská dívenka Malgosia přišla na svět bez končetin vinou defektního genu. Její osud však natolik dojal německé lékaře, že se rozhodli jí pomoci.
"Mami, proč jsem jiná než ostatní děti? Chtěl to tak Bůh?" zeptala se jednoho dne Malgosia své maminky Anii (35). Ta jí odvětila: "Já nevím, zlatíčko." S jedenáctiletou polskou dívenkou Malgosií si osud škaredě zahrál. Na svět přišla bez končetin vinou defektního genu. Nemá ruce ani nohy. Její osud natolik dojal německé lékaře, že se rozhodli zhotovit jí protézu. Její rodina totiž potřebné peníze na operaci nemá. Každé ráno maminka dceru obleče, pak ji snese do auta a odveze do školy. Odpoledne ji zase odveze domů, udělají úkoly a jedou k lékaři. Malgosia patří mezi výborné žáky, nyní je ve 4. třídě a jejím snem je dostat se na gymnázium. Mezi její koníčky patří malování. Kreslí pusou, štětec nebo pastelky drží v zubech. Chtěla by se stát malířkou nebo zpěvačkou. Společně s bratrem Janem ráda hraje fotbal, míč "odpaluje" bokem. Když chce jít za spolužáky na hřiště, rodiče ji vozí v dětském kočárku. Každý den musí holčička navštěvovat logopeda, má problémy s řečí, neboť vše, co může dělat, dělá pusou. "Nejsem z toho smutná. Jen jednou jsem byla, a to když mi máma za něco vyhubovala," říká statečná dívka. Usmálo se na ni štěstí. Reportéři německého Bildu navštívili holčičku v jejím rodišti a její příběh natolik dojal německé čtenáře, že uspořádali sbírku. V říjnu by měla odjet do Freiburgu, kde jí na ortopedické klinice zhotoví protézy. "Napřed vyzkoušíme - zjednodušeně řečeno - "běhací" aparát. Jedná se o tzv. košík, do kterého ji připevníme, a nohy (protézy). Jen připevnění košíku bude trvat dva týdny. Pokud nebude mít problémy a bolesti, může ihned začít chodit. Pak by následovala protéza na levou ruku," vysvětluje doktor Jan Gwozdz (48). Malgosia už jednou podobnou protézu měla. Ale sotva jí přivykla, vyrostla z ní.









