Diskopříběh 2005

Máte potomka v "telecích" letech? Doráží na vás, aby mohl zajít s přáteli na diskotéku a vy se ho bojíte pustit? Co všechno ho tam asi čeká, co když nepřijde včas domů, nechá se opít... Nedělní Blesk objel české diskotéky s dýdžejským duem Uwou a Lucasem a ví, jaké pití tam letí, jak se chovají pánové k dámám, jací lidé sem nejčastěji chodí, která hudba je "in". Ploužáky dnes moc neletí, pravý diskoživot nenajdete před půlnocí, rváči ani správní frajeři nevymizeli. Ve většině diskoték se začíná taneční parket rozehřívat na správnou teplotu až kolem půlnoci. Nejmladší teenageři musí domů, naopak alkoholem unavení flamendři teprve přijdou. Zatímco na vesnických tancovačkách se zná každý s každým, v městských klubech stojí zvlášť partičky holek a kluků. Sem tam se některý z nich osmělí a osloví dívku z druhého tábora. Nejčastěji ale "paří" na parketu dámské a pánské kolečko zvlášť. Na každém mejdanu se najdou svalnatí Rambové, jejichž nejčastější slova jsou: "Co čumíš?" a "Chceš přes hubu?" Tanec zrovna není jejich hobby, dvořit se ženám neumějí, pár panáků vodky je lepších. Rádi se trefují pěstí do obličejů o dvě hlavy menších puberťáků, kteří se na ně při cestě na záchod jen náhodou podívají. Spíš na maloměstských diskotékách není nouze o zapomenuté "hašišáky", muže středního věku, milovníky elektrických kytar, džínových bund s nášivkami kapel AC blesk DC, Kreyson. Na džísku nebo křivák jim spadají dlouhé, kudrnaté, umaštěné vlasy. Pevně se drží tradice vypít minimálně metr piv a odpotácet se domů. Dnešním klubovým scénám kralují dva typy mužů - skejťáci a zlatá mládež. První z nich v plandavých kalhotách s rozkrokem u kolen zaparkovali své skejty a vyrazili do klubu. Drží se stranou, vychutnávají jointa, který nechávají kolovat, a baví se pozorováním rozdováděných hašišáků. Je jim v podstatě jedno, jestli zrovna hrají Holky z naší školky nebo nadupaný house. Zlatí hoši milují moderní muziku. Jsou napomádovaní, navonění, v drahém oblečení, hází na holky rozvášněné pohledy. Líbí se jim hudba míchaná z vinylů, popíjejí nejradši Redbull s vodkou a poctivým dílem si rozdělují holčičí kroužek na parketu. Čas od času se někdo z nich dvoří nezkušené holce tak dlouho, dokud neprožije vášnivé chvilky v tmavém rohu hned za klubem. Do městských klubů si na diskotéku nejradši vyrazí puberťačky s nadějí, že právě tam potkají svou opravdovou lásku, nejlépe Justina Timberlakea, Sámera nebo Robbieho Williamse. Celý večer se netrpělivě rozhlížejí po diskotéce, pozorují, který z místních princů jim věnuje obdivný pohled. Jejich večery někdy skončí u nejbližšího rohu, kde hlasitě, často za podpory kamarádky, litují každé kapky alkoholu, která se jim dostala do těla. Ženy kolem třicítky se na diskotéku chodí odreagovat, vytancovat, své miláčky většinou nechávají doma. To kdyby se jim náhodou zachtělo koketovat s místním tanečníkem nebo barmanem. Jedním ze současných hitů tanečních klubů jsou večery pod taktovkou dýdžejů Lucase a Uwy. Ti vyjíždějí každý víkend ze svého domácího pražského klubu Duplex, ploužáků nebo hitovek Heleny Vondráčkové se od nich nedočkáte, míchají z vinylů melodický house, který občerstvují svými šílenými výstupy a převleky. Jejich bláznivé show už mají své publikum po celé republice, ve velkých městech, zaplnit klub až po střechu ale umí i na vesnicích. Partneři spolu na diskotéky příliš často nechodí. A když už se přece jen rozhodnou, popíjejí spolu spořádaně šampaňské, které se poslední dobou stává nejoblíbenějším drinkem. Občas si jdou zatančit a kolem druhé hodiny ranní nasednou do taxíku a jedou spát. Zábava v tanečních klubech ale začíná slábnout až kolem čtvrté hodiny ranní. Ti, kteří mají málo, hledají nejbližší "after party".