Za čím utíkají karibští Češi? Za pohodou!

Kdopak jsou Češi žijící v Dominikánské republice? Co je sem zaválo? Dali by se spočítat na prstech rukou. Žijí a pracují v zemi, kde je 13% negramotných.
Blázni? Dobrodruzi? Zlatokopové? Před čím utíkají? Takové otázky napadnou každého, kdo se s nimi potká. Češi žijící v Dominikánské republice. Dali by se spočítat na prstech rukou. Jejich domovem je vesnice na jihu země. Žijí a pracují v zemi, kde je 13 procent negramotných. V zemi, kterou Kryštof Kolumbus nazval perlou světa. Na ostrově, kde by ekolog umřel hladem a hygienika ranila mrtvice. Na ostrově, kde si příroda ještě pořád dělá co chce. Ve dne pětatřicet, v noci třicítky. Vlhkost kolem 80 procent. Tak vypadá nastupující léto. Jak se vám v něm spí, Evropané křtění Vltavou či Moravou? "No popravdě není to nic moc. Musím si pořídit aspoň malou klimatizaci," přiznává Olda (40). Je to samorost mezi samorosty. Rybářská vesnice, kde s dalšími několika Čechy žije, nemá kanalizaci, asfaltka vybudovaná posledním diktátorem před lety už dávno vzala za své. Ale jezdí sem turisté. A proto by chtěl původem truhlář s maturitou ještě větší exotiku. "Přemýšlím, že se přestěhuju víc do vnitrozemí, tam je ještě větší klid. Za hodinu to sem na motorce zvládnu," přemítá Pražák, který naposledy pracoval doma v marketingu Coca-Coly. Zde je průvodcem, který se nadchnul pro botaniku. Zlatokop? "Doma bych měl nejmíň o dvacet tisíc korun měsíčně víc. Ale ta čistá hlava stojí za to." Za posledních dvacet měsíců ještě v Evropě nebyl. Místním kráskám, které jsou za Evropany jako divé, se raději vyhýbá. "Kus světa jsem procestoval a tady jsem se zatím usadil. Na jak dlouho? To lze jen těžko říct," říká Honza (33). Pro zdejší cestovku dělá instruktora potápění. "Snažím se vzít to jako výzvu. Učím se španělsky. Bojuju s leností, která je tady nakažlivá." Když se nepotápí, učí Ústečan jednu místní krasavici česky. Doma byl poradcem pro ekologické tepelné zdroje. V Karibiku je pár měsíců. Jak dlouho zůstane a který je zrovna den, ho už dávno nezajímá. Časem by se možná chtěl osamostatnit. Za čtvereční metr pozemku u teplého moře s bílými plážemi se platí asi 200 amerických dolarů. Ve vnitrozemí je stejný kus země za dolar. Martin (44) je zatím jediný, kterému se podařilo prorazit naplno. Jeho Touroperátor Caribissimo je jedinou českou kanceláří na zdejším trhu turistiky. Klimatizované kanceláře s několika místními úředníky a vlastní restaurace na pláži včetně ubytování svědčí o úspěchu. "Taky jsem tady už šest let a je to hodně práce. Člověk si musí hlavně zvyknout na úplně jinou mentalitu. Většině domácích se moc dělat nechce. Na všechno mají fůru času, některé věci jen těžko chápou. Chtít něco udělat hned a nestát jim při tom za zadkem je skoro nemožné," líčí každodenní problémy podnikatel. "Spolupracuji s téměř všemi významnými českými kancelářemi, které sem jezdí. Tato země pořád ještě na objevení Čechy čeká, takže práce tu bude víc než dost," tvrdí Středočech. Chlapík, který má s podnikáním v pohostinství už dlouhodobé zkušenosti, zatím jako jediný zapustil kořeny. S místní ebenovou kráskou má dvouletou dcerku. Ta už dokonce vlastní český pas, což je v místních podmínkách rarita. A jako jediný si už nestěžuje na horké léto a bezesné horké noci. A co tedy hrstku pro domorodce exotických Evropanů k zemi, kde původní obyvatele bílý muž kdysi vyhubil, přitahuje? To nikdo přesně neví. Všichni se ale shodují v jednom: Únik ze shonu Evropy.








