Atentát na Hitlera!

Dva metry vysoký, s páskou přes oko, bez pravé ruky a dvou prstů na levačce. Claus von Stauffenberg, muž, který se před šedesáti lety pokusil zastavit válku. Odvážný plukovník chtěl zabít svého chlebodárce, Adolfa Hitlera, přímo v jeho nedobytném Vlčím doupěti. Od úspěchu byl jen krůček. Nešťastná souhra okolností, zaváhání a poté brutální štvanice, fraškovité lidové soudy a krutá smrt tisíců nevinných lidí ve víru Hitlerova hysterického hněvu. To následovalo po 20. červenci, roku 1944. Operace Valkýra - důstojnický puč - nesla jméno panen norské mytologie, které se vznášely nad bojištěm a rozhodovaly o tom, kdo přežije a kdo zemře. Cíl byl jediný: zlikvidovat Adolfa Hitlera a ukázat světu, že německý odboj je schopen zastavit nacismus. Klíčovou osobou se stal nedávno povýšený plukovník Claus von Stauffenberg. Pohyboval se často v Hitlerově společnosti. Jeho smrtí měla skončit válka. První příležitosti 11. a 15. července nevyužil. Dvacátý červencový den ale vyjít musel... Porada ve východopruském Hitlerově bunkru Vlčí doupě byla dokonalou příležitostí. Pod paží zmrzačené ruky si plukovník hrabě von Stauffenberg nesl aktovku. V ní, pečlivě zabalená do košile číhala šedá plastická trhavina. Jeho společník pronesl pumu náhradní spolehlivě přes všechny přísné kontroly.V konferenčním sále položil smrtonosnou brašnu téměř k nohám Hitlera. Čtyři minuty před samotným výbuchem odešel telefonovat. Jeden z důstojníků ale tašku odsunul za mohutnou nohu dubového stolu, když si chtěl prohlédnout předložené mapy. Ničivá síla exploze ve 12.42 tak Adolfa Hitlera o vlásek minula.Tlak ho vymrštil na chodbu, několik dalších vyletělo oknem. Zatímco Stauffenberg seděl v letadle do Berlína, spojenci zaváhali při nejasných zprávách z doupěte, jestli Hitler útok přežil. Místo převzetí moci v důležitých místech vyčkávali. Když velitel puče dorazil do Berlína, okamžitá mobilizace spojenců už byla marná. Hodinu před půlnocí vtrhla Hitlerova jednotka do ministerstva války, kde byl Stauffenberg se svými lidmi okamžitě popraven. "Bezvýznamná klika ctižádostivých, nesvědomitých a i zločinných, hloupých důstojníků zosnovala spřísahání, které mělo odstranit mě a spolu se mnou vyvraždit štáb velení německé branné moci. Bomba, kterou nastražil plukovník hrabě Stauffenberg, vybuchla dva metry přede mnou. Těžce zranila několik věrných spolupracovníků, jeden z nich zemřel. Já jsem kromě několika malých odřenin a popálenin zcela zdráv... Jde o hrstku zločinců, kterou nemilosrdně zlikvidujeme." Tak hrozil lehce zraněný rozzuřený Hitler ještě tu noc z rozhlasu. Ve slábnoucí říši začaly krvavé žně ve vlastních řadách. Už o dva týdny později zemřely dvě stovky lidí, které nechal Hitler pověsit na kovové háky jako dobytek, vše zdokumentoval a ještě tentýž den si záběry pouštěl v kanceláři. Za nepodařený atentát zaplatilo životem téměř pět tisíc lidí. Trestáni byli spiklenci i podezřelí a jejich rodiny. Ti, kteří nebyli popraveni, skončili v koncentračních táborech. Svou zničenou uniformu poslal lehce zraněný Hitler své milence Evě Braunové. "V souvislosti s atentátem se mluvilo o kapitulaci na západní frontě. Prvořadým bylo ukončit válku, dohodnout mír na Západě, pak by musela přijít domluva s Ruskem. Existují spekulace, jestli byli přívrženci puče napojeni na britskou tajnou službu. Druhá světová válka by ale úspěšným atentátem neskončila, alespoň ne na Východě. Její vývoj by se ale odebíral jiným směrem," řekl historik Leoš Nikrmajer.