Chce obličej! Od mrtvoly!
Jacqueline Saburidos (25) před pěti lety utrpěla při těžké autohávarii popáleniny na více než polovině těla. Po padesáti operacích touží po nové tváři od mrtvého člověka.
"Tak strašně bych chtěla někoho milovat, vdát se a mít děti. Aspoň jednou bych chtěla vyjít z domu a zažít pocit, že se lidé ode mě neodvracejí," říká Jacqueline Saburidos (25), která před pěti lety při těžké autohávarii utrpěla popáleniny na 60 procentech těla. Jako zázrakem přežila, ale její obličej je zohavený k nepoznání. Jedinou šancí je pro ni transplantace obličeje mrtvého člověka. Jacqueline přišla z rodné Venezuely studovat do USA. Před pěti lety jela v texaském Austinu v autě se svými čtyřmi kamarády, když do nich narazil podnapilý student Reggie Stephey (23). Dívčino auto se vzňalo, dva její kamarádi uhořeli, ale Jacqueline se podařilo na poslední chvíli vytáhnout. Její tělo bylo z 60 procent popálené. "Přežila jen zázrakem," říká její otec. Prodělala na 50 operací, lékaři dívce sice zachránili život, ale její vlasy, uši, nos a levé oko se zachránit nepodařilo. Jacqueline se nevzdala. Aby varovala ostatní před řidiči, kteří sedají za volant podnapilí, nechala se vyfotit a její billboardy s mottem »Ne každý, koho má na svědomí opilý řidič, umírá« šokovaly po celém Texasu. Jacqueline teď touží po nové tváři. Ředitel plastické chirurgie na klinice v Louisville John Barker říká: "Mohli bychom jí transplantovat obličej z mrtvého člověka. Už jsme ji kontaktovali a chtěli bychom se s ní setkat." Právě jeho klinika se o tento čin pokusila, když lékaři provedli transplantaci na mrtvých tělech. "Jacqueline je vhodnou a ideální kandidátkou," říká dr. Barker a odmítá výtky odborné veřejnosti, která považuje takovou operaci za vysoce neetickou. Chirurgická světová společnost varovala, že zákrok s sebou může přinést velká fyzická a psychologická rizika. Vyjádřila znepokojení nad dopady transplantace na rodinu dárce vzhledem k tomu, že pacient by měl podobu zesnulého člena rodiny. Američtí lékaři si naopak myslí, že pro znepokojení tohoto druhu není důvod. "Spíše byste osobu nepoznali. Po takové transplantaci by měla příjemkyně některé shodné rysy s dárcem, například tvar úst, avšak v zásadě získá vlastní identitu," říká doktor Barker.
